V Červené - kapitola 3. - část I.

7. září 2016 v 20:30 | Elloii |  V Červené
Kapitola 3. - část I.

Krok III.

"First our pleasures die - and then our hopes, and then our fears - and when these are dead, the debt is due dust claims dust - and we die too."
"První umírají naše potěšení - a pak naše naděje, a pak náš strach - a když je vše mrtvé, prach je splacen prachu a my umřeme také."

-Percy Bysshe Shelley-


Ve zpětném pohledu, ano, dalo by se očekávat, že věci půjdou rychle z kopce. Ale raději doufal, že předtím bude moct dokončit své rozpracované záležitosti, a hlavně křížovku v Praktický Lektvarech. Sova Harryho zatraceného Pottera se k němu dostala právě ve chvíli, kdy vyplňoval pole slovem SHINGLTON - vynálezce samomíchacího kotlíku, křížem dolů na možnost - typ lektvaru se šesti písmeny na buď LEKTVAR nebo ELIXÍR.

Vážně zvažoval, že bude v příštím tisíciletí odtřelovat sovy, ale měl pro ubohého ptáka soucit. Byl již potrestán tím, že byl Potterovým mazlíčkem. Neochotně ji zbavil tenkého dopisu, který nesla. Sova hlasitě zaskřehotala, donutila Severuse zpětně přehodnotit svůj předpoklad, že sova byla tím, kdo v Potterově přítomnosti trpí. Možná, že to po tom všem bylo vyrovnané. Zdá se, že bez ohledu na to, že ho Potter ruší, naštěstí nevyžadoval odpověd soví poštou.

Samozřejmě, když se mu nakonec podařilo rozluštit Potterovi škrábance, nenapravitelně ubohý rukopis, zdálo se, že Potter očekával osobní odpověd později tohoto večera, konkrétně v sedm, kdy se hodlal ukázat bez pozvání, ne-li bez ohlášení v Severusových komnatách.

Potter naprosto typicky předpokládal, že Severus neměl tento večer žádné jiné plány, a také neměl ani tu slušnost, aby mu alespoň napsal, proč ho žádá, nebo spíš proč nařídil toto setkání. Možností bylo mnoho, ačkoliv Severus myslel hlavně na ty, které byly nepříjemné, nebezpěčné nebo pro něj přímo smrtící. Možná se ministerstvo rozhodlo zrušit jeho amnestii na základě nějaké nové padělané evidence jednoho z jeho kolegů smrtijedů, kterou si vytáhl ze svého zadku, aby si zachránil jiné smutné tělesné části. Možná Řád objevil, že měl Temný Pán ve svém rukávu víc nějakých plánů, které se buď přímo dotýkají Severuse nebo alespoň vyžadují jeho okamžitou pozornost. Možná se Potter nebo jeden z jeho malých kamarádů dostal do dalších potíží a mají v úmyslu do toho Severuse zatáhnout, Potter se rozhodl, že Severus je ta správná osoba.

Ať tak či onak - a skutečně na tom záleží? - jeho den byl zničen, jeho vyrovnanost ztracena. Přemýšlel, že by se znovu opil, že navozená mírumilovnost a zamlženost alkoholem, kde by se jeho myšlenky mohly pohybovat rychlostí tlustočerva a být jen stejně bezvýznamné. Ale pomyšlení na setkání s Harrym Potterem v tomto stavu ho zastavila. Stále měl nějakou zbylou hrdost, pravdepodobně víc než bylo zdrávo.

Místo toho si udělal šálek čaje, pomalu upíjel, zatímco dokončil svou křížovku, a pak šel do své laboratoře usilovně pracovat na doplnění stavů ošetřovny.

***

O jednu dávku kostirostu, krvedoplnujícího lektvaru a uspávacího dryáku později, zaklepání na dveře ohlásilo příchod jeho nezvaného hosta. Severus vložil na kotlík s životabudičem stázové kouzlo a potom, co neochotně opustil laboratoř, ji za sebou bezpečně zamkl. Alespoň měl Potter dostatek zdravého rozumu, aby netestoval Severusovu dobrou vůli mlácením do dveří jako šílenec.

Klika byla pod jeho dlaní studená a on si uvědomil, že jeho dlaně jsou zpocené. Přitáhl si ruku zpět k tělu a nenápadně si ji otřel o oblečení. Ne, že by měl v úmyslu přivítat Pottera potřesením rukou. Pevně si zafixoval zamračení na tváři a konečně otevřel dveře.

"Snape." Potter mírně naklonil hlavu, ale udržoval oční kontakt: k Severusově zděšení se Potter nezdál ani v nejmenším zaskočen jeho nehostiným výrazem. "Můžu dál?"

"Ještě stále jsem pro vás 'profesor'," odsekl Severus, zkřížil si ruce na prsou v obranném postoji.

"Nebyl jsem vaším studentem víc než pět let," odpověděl Potter klidně, nějak se mu podařilo proklouznout kolem Severuse, aniž by se ho dotkl. "Myslím, že se budu držet Snapea."

"Ukážete mi respekt, který si zasloužím!" Severus uzavřel dveře nadměrnou silou, dveřní rám zaprotestoval jeho hrubému zacházení s bolavým zasténáním.

"Můj respekt k vám nikdy nebyl díky vašim učebním schopnostem," odpověděl Potter, zády otočený k Severusovi, to zcela bez ohledu na potenciální hrozbu rozzuřeného Severuse Snapea. Tento postoj Zachránce Kouzelnického Světa byl téměř více urážlivý, než Potterovo odmítnutí oslovovat ho jeho oprávněným titulem. "V každém případě, myslel jsem, že by vás více zajímal důvod, proč jsem tady."

Náhodně pohlédl přes rameno a sednul si dolů, nezván, na Severusovu pohovku, protáhl si štíhlé nohy pod konferenčním stolkem. "Měl byste se pravděpodobně posadit. A rád bych šálek čaje, prosím," Posledních pár slov řekl do místnosti a během okamžiku se před ním objevil podnos s čajem, kompletní i s talířem sušenek, které pravděpodobně díky Potterovým chaotickým stravovacím návykům skončí rozdrobené po celé pohovce a podlaze. Severus se zamračil ještě více: Potter zvedl obočí a kývl směrem ke křeslu naproti němu.

"Jediná věc, která mě zajímá, je vidět vás znovu odcházet." vyštěkl Severus, a ačkoliv to bylo dětinské a nesmyslné, rozhodl se, si sednout na nejvzdálenější židli, kterou si nápaditě přivolal z jídelny. Původně na ni pokládal nějaké pergameny a psací potřeby.

"Chtěl byste, abych tedy přeskočil rovnou k pointě?" zeptal se Potter, stále s tím zatraceným klidem, a Severus uvažoval, kdy ztratil moc nad situací, protože představa, že by Potter mohl dospět, byla jednoduše směšná.

Severus stáhl obočí k sobě, přimhouřil oči a stiskl rty do tenké nesouhlasné linky, a jak doufal, bude zcela jistě jasné, že nebude hrát Potterovu hru nebo jednat s falešným zájmem.

Potter vzal ohleduplně šálek, napil se a jemně ho položil zpět na talířek předtím, než navázal se Severusem oční kontakt. "Dovolávám se jednoho z Vašich životních dluhů. Chci, abyste si mě vzal."

Severusův dech se zadrhl a na zádech ucítil mravenčení studeného potu, a pevný, rychlý tlukot svého srdce proti hrudnímu koši. Chvíli trvalo, než se mu podařilo podívat se na Pottera a jeho drzost, či co to bylo. "Kdokoliv, kdo vás navezl do tohoto skutečně zábavného žertu - nejpravděpodobněji váš malý mazlíček vlk nebo možná jeden z Weasleyovic potomků - samozřejmě je zanedbatelné říci vám, že životní dluhy představují závazné kouzelnické smlouvy nejvyšší úrovně, a že vaše malé prohlášení by právě teď mohlo být neodvratně svázáno navzájem s dluhem. Protože jsem si jistý, že to chcete, asi tolik jako já, navrhuji, abyste to vzal zpět právě teď."

"Obávám se, že to vše vím." Potter sáhl po jedné ze sušenek, ale pak stáhl ruku zpět. "Když budete poslouchat, vysvětlím vám mou situaci a důvod. Jakmile skončím, jste vítán nabídnout mi jiné řešení, v takovém případě budu považovat váš dluh za plně splacen."

Severus ucítil nad tímto prohlášením ostrou úlevu. Tak tohle bylo to, co po něm Potter chtěl, tohle byl jeho způsob, jak ho požádat o radu a z nějakého důvodu předpokládá, že tyto zastrašovací prostředky vynutí lepší výsledky, než kdyby prostě přišel, vybalil to a řekl, co potřebuje. A byl tady samozřejmě i bonus, že se budou moct Severusovi posmívat, že jeho život v podstatě nebyl jeho, dokud byl ještě Potterovým dlužníkem.

Natáhl se pro prázdný šálek, nalil si nějaký čaj a posadil se zpět tak pohodlně, jak jen mu to židle dovolila. "Takže, vy jste se dostal do nějakých potíží, že Pottere? A já mám nespornou čest být toho součástí. Dobře, pojděme si to všechno vyslechnout. Na rozdíl od vás bych velmi ocenil nechat se stáhnout do anonymity a žít zbytek svého života v míru a tichu. A nejlépe, aniž bych vás znovu viděl."

Koutek Potterových úst se trochu zvedl, ale Severus si nebyl jistý, jestli to bylo znamení hněvu, pobavení nebo nervozity. Sotva na tom záleželo, i když by mohl připustit mírný neklid, jelikož nebylo tak jednoduché jako dřív v Potterovi číst.

"Během závěrečné bitvy byla Narcissa Malfoyová zabita kletbou, určenou pro mě. Možná ano nebo možná ne, ji zachytila úmyslně," začal Potter a Severus mohl jeho výrazy analyzovat pečlivěji. "V každém případě, Starostolec hodlá uznat návrh Luciuse Malfoye, dle kterého mi bude tento akt uznán jako životní dluh Narcisse, a dál přejde na Luciuse Malfoye."

"Tleskám vašemu pozitivnímu myšlení," usmál se Severus, klidně zíral do svého čaje a testoval jeho teplotu.

"Mám jisté informace, že Starostolec skutečně uzná Malfoyovi nárok," řekl Potter jednoduše, evidentně neochotně sdílel zdroj svých informací. "Dále jsem se dozvěděl, že Malfoy hodlá použít tento životní dluh, aby mě donutil si ho vzít. Nevím, jestli jeho plán je motivovaný pomstou nebo přáním zachránit si pošramocenou pověst, i když hádám, že trochu od obojího, ale na tom vážně nezáleží."

"Co říkáte je absurdní," ušklíbl se Severus, v duchu obrátil oči v sloup - věřil, že je Potter melodramatický. "Lucius Malfoy stěží unikl polibku mozkomora. Nemá dostatek vlivu na to, aby si vzal Chlapce, Který Přežil, i v naději, že Starostolec by ho odsoudil k tomuto životnímu dluhu. Mohl byste otočit na jinou stranu, což by pro nás obyčejné smrtelníky, mělo následky."

"Přeceňujete mé postavení na ministerstvu," odpověděl Potter bez zaváhání, "Dostal jsem vyrozumění, bez zastírání, hrozbu ze strany ministra osobně, že si nemám dělat nároky na žádnou zvláštní péči ze strany nové vlády, jinak budu brzy klasifikovaný jako bezpečností riziko a budu předveden. Co se týče Malfoye, nepotřebujete dobrou pověst k používání úplatků a vydírání, a Malfoy se v těchto metodách velmi dobře vyzná. Moje informace jsou spolehlivé."

"Samozřejmě, když to říkáte…" Severus nechal svůj hlas vytratit, jak se mu mráz prohnal po zádech. Potter byl mnoho věcí - arogantní, melodramatický, domýšlivý, náchylný k záchvatům vzteku a přesvědčen, že se celý vesmír točí kolem něj - ale byl také dobře informován a měl přístup ke znalostem, záhadám a tajemstvím, které byly na rámec pochopení každého normálního kouzelníka.

"Není mi dovoleno mluvit o tom, jak nebo kde jsem získal tyto informace, Snape," odpověděl Potter Severusovi na nevyslovenou otázku, konečně se natáhl pro sušenku a jak bylo předpovězeno, nechal drobky přes celé Severusovo zelené čalounění. "Můžete buď věřit, nebo ne, ale já hodlám jednat podle toho, co vím o Malfoyových plánech a to zahrnuje ujištění, že nechci být další Malfoyovou trofejí jakýmikoli možnými prostředky."

"Takže si chcete vzít mě, protože mě vnímáte jako to menší ze dvou zel. Jsem polichocen." Severus se vědomě snažil, aby nebylo vidět chvění jeho dlouhých lektvary potřísněných prstů.

"Malfoyova rodina má velmi jasná očekávání pro své nastávající, a Malfoy by byl v právu požadovat, že dodržím každé do jednoho. Předpokládám, že znáte podrobnosti lépe než já, ale viděl jsem dost těchto manželských smluv na to, abych věděl, že mu nemohu dovolit tolik kontroly nad mými financemi, mojí magiií, mým životem." Potterův pohled byl intenzivní a neohrožený. "Uvědomuji si, že to pro vás musí být odporné a pravděpodobně to není fér, když zvážím, jak moc jste se obětoval ke svržení Voldemorta, ale dožaduji se tohoto životního dluhu."

"Proč ne někdo jiný?" dožadoval se Severus, vstal a začal přecházet po místnosti. "Jistě Hrdina Kouzelnického Světa může najít někoho, kdo je hodný si ho vzít."

"Možná, ale také jak dobře víte, životní dluhy nelze přepsat novými smlouvami a vztahy," Potter měl tu drzost vzdychat, jako by byl v tom všem oběť, jako kdyby on nebyl navrhovatelem celé té věci a nevložil se do této situace.

"Další životní dluh tedy," uzavřel Severus, položil si ruce na opěradlo křesla a zíral na Pottera. "Tady je další oběť vašeho hrdinského komplexu."

"Tady je," souhlasil Potter. "Ale vy jste ten jediný, kdo ztratí nejméně a získá co nejvíce."

"Podle koho?" Severus přimhouřil rozlobeně oči. "Vás, vašich malých přátel, nebo je to jiný pohled, který nemůže být sdílen se třídou?"

"Všech třech, ve skutečnosti." odpověděl Potter, sáhl do svého hábitu a vytáhl několik svitků odnikud. "Hermiona navrhla seznam pro a proti pro každého, kdo mi dluží životní dluh. Jak můžete vidět tady," - roztáhl jeden ze svitků a ukázal na něco, donutil Severuse přijít k němu blíž, aby se lépe podíval - "bereme do úvahy stávající vztahy, osobní a magická spojení, sexuální orientaci, plány do budoucna, pověst, finanční situaci a pár dalších aspektů."

"Jak byste mohl mít všechny tyto informace?" Severus zíral nevěřícně dolů na pergamen, tabulkové posouzení svého života, cítíc se ponížen, jako když Potter porušil jeho soukromí poprvé, slíděním v jeho vzpomínkách.

"To, nemohu říct," Potterova ústa znovu škubla a Severus překonával touhu mu vrazit. "Podívejte, Hermiona a Ron mají již splaceny všechny životní dluhy, které mezi námi mohou existovat. Bill Weasley je ve stabilním a šťasném vztahu. Neville Longbottom nehraje za můj tým a je šíleně zamilovaný do Ginny. Dokonce už koupil i prsten. Lenka Láskorádová mi řekla, že něco nebo někdo jiný bude vypadat vedle mě skvěle a jsme přátele dost dlouho na to, abych to bral jako varování."

Severus si odfkrl, rozlobeně poznamenal, že se Potterovi dokonce podařilo zjistit jeho finanční záznamy, jeho měsíční a roční plat, jeho malé dědictví, přesné částky galeonů, srpců a svrčků v Gringottově trezoru. "Takže jen proto, že jsem nezadaný, nezamilovaný, nebo šílený, jste dospěli k názoru, že to bude můj životní dluh? A co kompatibilita, nemůžete si upřímně myslet, že tohle by byla dobrá shoda, Pottere!"

"Ne, pravděpodobně ne," připustil Potter, ale zdál se těžko odraditelný. "Neviděl jste náhodou dnes Denního věštce?"

"Ne," řekl Severus krátce. "Proč, bylo tam další velebení velkého Harryho Pottera?"

"Vy jste na titulní straně," odpověděl Potter k jeho překvapení, hrabal se v množství papírů na malém stolku a předložil Severusovi noviny. "Není to příliš lichotivé. Věřím, že jste zmíněn v jedné větě s Bellatrix Lastrangeovou, Carrowými a Antoninem Dolohovem. Domýšlím si, že mozkomorův polibek by mohl být více lichotivým než Řád Merlina."

"Kam tím přesně míříte?" dožadoval se Severus, jeho oči brázdily přes tištěný text, když čekal na odpověď.

"Jste válečný hrdina, ale většina kouzelníků a čarodějek vidí jako první temné znamení, jednají podle toho, a ptají se později nebo vůbec," vysvětlil Potter, ukázal na další pergamen, na kterém byly výsledky. "Grafy popularity. Máte velmi málo přátel, Snape, na obou stranách. Vaše spojení se mnou bude přesvědčovat hlavní veřejnost, že si zasloužíte Řád Merlina."

"Také to povede ke zvýšení čísel smrtelných hrozeb, které obdržím od bývalých… spolupracovníků," poukázal Severus. "Ale myslím, že to vy víte."

"Věřím, že budete schopen to zvládnout." Potter mu věnoval malé pousmání, samozřejmě, že v tom našel pobavení.

"Další důvod, proč mluvím k vám a ne k Nevillovi…. Plus, vy mi dlužíte dva životní dluhy, opravdu chcete riskovat vznik dalšího?"

Severus stiskl kořen svého velkého nosu, snažil se zastavit bolest hlavy. Potter byl příliš klidný, příliš sebejistý, příliš odhodlaný. Ne, ne, nechtěl to riskovat. Jeden životní dluh byl nepříjemný, dva životní dluhy byly znepokojující, tři životní dluhy… tři životní dluhy se rovnaly trestu smrti. Jeho život by byl psaný Potterovi, jakmile by se rozběhl třetí dluh, žádné ústupky, žádné jednoduchosti, žádná cesta odmítnutí. Bude chránit Pottera a zemře snahou.

Kdyby Potter nepoužíval každé vyhledávací kouzlo ve svém úzkém repertoáru, aby ho našel, nevrhnul se skrz antipřemisťovací bariéru kolem Bradavic a nepožadoval, aby se o něj každý léčitel okamžitě postaral, pak, bez pochyb, by Severus neviděl konec války. Léčitel Coetzee to dosvědčil a lezl Severusovi nervy se svým nekonečným velebením Hrdiny Kouzelnického Světa, zatímco Severus stále přemýšlel, zda by smrt nebyla vhodnější. Mohl zemřít rychle, sice ne bezbolestně, ale nic z tohoto by nepřišlo. Život s dalším životním dluhem vůči Potterovi byla nepříjemná myšlenka, ale nikdy vážně neuvažoval, že se Brumbálův Zlatý Chlapec bude dožadovat svého životního dluhu. Nebyli Nebelvíři příliš ušlechtilí na to, aby využívali svých výhod? Severus si pohrával s myšlenkou, že mu nabídne uvaření nějakého lektvaru, pomůže mu odvrátit dům proti bludným smrtijedům, pošle mu košík s ovocem. Ne tohle. Nikdy tohle.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ester Ester | 27. února 2018 v 15:31 | Reagovat

Nasla som tuto poviedku. Je super a konkretne tato kapitola bola velmi vtipná :-).Vdaka za preklad.

2 Lenushka Lenushka | 15. března 2018 v 13:12 | Reagovat

No.. Tohle je rozhodně zajímavé. Suprová oddechovka :) Jsem zvědavá, co bude dál.

3 Karin Karin | 26. srpna 2018 v 15:21 | Reagovat

Tak to je paráda sebejistý Harry a vykolejený Severus.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama