V Červené - kapitola 3. - část II.

7. září 2016 v 20:38 | Elloii |  V Červené
Kapitola 3. část II.


"Je tohle vtip?" zeptal se, prosil, aby se nesetkal s Potterovýma očima, protože on už znal odpověď. "Kdy očekáváte moji odpověď?"

Poprvé, vypadal Potter mírně překvapen, jako kdyby možnost, že by si Severus vybral životní trest v Azkabanu místo životní trestu jako jeho manžel, by nikdy nepřekročil jeho mysl. "Můžu vám dát čas do rána. Věřím, že bez ohledu na vaše rozhodnutí, informace o kterých jsme mluvili, neopustí tuto místnost?"

Severus ostře přikývl "Budete mít mé rozhodnutí zítra ráno."

"Vrátím se sem zpět v devět," uzavřel Potter a vstal. Pravděpodobně předpokládal, že Severus řekne ano jeho bláznivému nápadu, že morální povinnost, vázání dluhu, spolehlivost, ochota obětovat se, je silná. Severus by opět zahodil své vlastní štěstí, jen aby Potter nepropadnul zlé machinaci Luciuse zatraceného Malfoye. Samozřejmě.

Severus se nijak neobtěžoval s odpovědí, nic neříkal, dokud konečně, konečně za sebou Potter zavřel dveře a nechal Severuse dusit se ve svých vlastních mučedných myšlenkách. V jeho komnatách byl chaos, pergameny rozházené všude, jeho život znovu rozervaný. Němel ani půl dne na to se rozhodnout, co se zbytkem svého života. Neměl dost času. Neměl dostatek informací. Žádnou volbu.

Pud sebezáchovy byl zakořeněný v jeho samém bytí, vyrytý mezi spirály jeho magie, vtesaný na roztrhaných zbytcích jeho duše. Nemohl si vybrat Azkaban. Mezi mozkomory, odsouzené smrtijedy a pár lidskými strážci by přežil nanejvýš pár týdnů. Nemohl si vybrat Azkaban.

Mohl utéct, ale žil poslední dvě dekády koukáním přes rameno, stále se strachem, že to bude dnes, dnes bude den, kdy bude odhalen. Po všech těch letech, byl konečně volný od svých dvou Pánů, volný od skrývání, krádeží a lhaní, jen aby prodloužil svůj mizerný život o jeden další den. Nevyměnil by to za nic, ani pro Pottera.

Takže Potter si myslel, že nemá jinou možnost než si ho vzít? Dobře, Severus nevěřil Potterovým nejmenovaným zdrojům informací. Byl to možná jen další trik, jak je oba přivést do pasti a Severus ho nehodlal slepě následovat.

Spěchal ke svému stolu, netrpělivě, nebale odstrčil několik knih, několik neoznámkovaných, špatně psaných esejí a denní diář, který mu Albus dal o jejich posledních vánocích, zanedbatelně uznal, že Severus má pro použití takové věci velmi málo schůzek a ještě méně toho, co mohl zapsat. Sklonil svůj brk do čekajícího inkoustu a naškrábal krátký dotaz Ministerstvu kouzel, odbor pro uplatnování kouzelnických zákonů. Kdyby Lucius Malfoy hledal uplatnění práva na životní dluh, potřeboval by datum soudu, a ty byly publikovány veřejně. Povolal domácího skřítka a nařídil mu, aby vzal jeho dopis do sovince a neprodleně ho poslal.

Nebylo zde moc toho, co mohl udělat, mohl se zeptat samotného Luciuse Malfoye, a i když byl ten nápad lákavý - dát Malfoyovi tip a sledovat, jak se Potter hroutí - to by bylo pošetilé. Udělat si z Pottera nepřítele nebyla v těchto dnech moudrá věc. Temný pán to mohl dosvědčit.

Studený odpor bublal v jeho hrudi jako hnis ze špatně se hojící rány, ale nebyl si jistý, zda byl zaměřený na Pottera nebo na Temného Pána. Temný pán, Voldemort - dnes nebylo v módě oslovovat Temného Pána tou dětskou přezdívkou, jako to stále dělal Denní Věštec - ukradl mu roky života, vyslovovali jeho jméno s opovrhováním, odměňovali ho nenávistí, a Potter teď plánoval držet ho zbytek jeho života jako rukojmí.

Ale teď nebyla vhodná doba bědovat nad nespravedlností jeho života. Možná neměl Potterovi informace, ale znal Luciuse Malfoye, a i když Potter předpokládal, že si ho Malfoy Patriarcha chce vzít jen pro prestiž ze sňatku s Harrym Potterem, Severus ho znal lépe. Kdyby Lucius skutečně chtěl užít životní dluh, jako sílu jednoty mezi Potterem a sebou, mohl by za tím být nějaký důvod, zmijozelský důvod, důvody, které by Severus měl být schopen najít, kdyby se po nich díval.

Potterovi poznámky, zdráhavě připustil, byly rozsáhlé a měl neodbytný pocit, že Grangerová v tom měla prsty. Dokonce zaznamenal její rukopis v některých poznámkách, doplňující některé informace, které Potter přehlédl nebo zapomněl. Pak tam byly také části, které byly záměrně zakryté. Důvěrné informace z Potterových tajných zdrojů. Severusovo zamračení se prohloubilo, když narazil na tyto chybějící kusy.

Ale bylo zde dost na to, aby Severus stejně jako Potter došel k nepochopitelnému závěru, že Lucius Malfoy si ho nejen chtěl vzít, ale chtěl brzy plán uskutečnit. Výpovědi svědků popsaly do morbidních detailů, jak Narcissa Malfoyová zachránila Harrymu Potterovi život. Přepisy Malfoyova soudu ho prohlásily za nevinného ve všech obviněních. Svědectví potvrdilo, více než jednou, že Malfoyova žena zemřela při ochraně Pottera. Inspekce sledovala od konce války Malfoye na každém kroku, detailně popisovala jeho výlety ke Gringottovým, na Ministerstvo Kouzel a návštěvy několika členů Starostolce. Účetní náhled ukázal, že Malfoyova rodinná hodnota utrpěla značnou zrátu, ačkoliv stále byl jejich trezor více naplněný než, kdy byl ten Severusův. Byly zde osobní, velmi osobní informace o veškeré zachycené poště, seznam všech kouzel, které Malfoy nedávno použil, pohybující se fotografie, seznam jeho letaxových hovorů, sbírka novinových výstřižků.

Severus četl dál s rostoucím zoufalstvím. Záplava informací byla skličující, celý život Luciuse Malfoye, jeho touhy a motivace, jeho způsoby myšlení, jeho naděje, jeho všechno, si mohl kdokoliv přečíst. Potter to vše dal dohromady. Potter. Nevěstil nic dobrého pro číkoliv budoucnost. Ale nejvíce pro Severuse. Jak mohl ten malý spratek nashromáždit tolik informací během několika dní, týdnů nanejvýš? Informace a znalosti byly silou a Potter ji měl dost už teď, aniž by byl zasvěcen do každého bezvýznamného detailu a temného tajemství libovolné osoby.

To si žádalo jednu otázku: Opravdu chtěl všechnu tu sílu v rukou Luciuse Malfoye? Ne, ne, nechtěl. Lucius možná jednou mohl být jeho přítel, ochránce, patron, ale Severus nikdy nebyl tolik naivní, aby se domníval, že Luciusovi aktivity nebyly chladnou kalkulací. Severus pro něj byl užitečný, jako Mistr Lektvarů, jako špion Brumbála, využit jako způsob, jak dávat pozor na Draca v Bradavicích, nic víc. Lucius, jednoduše řečeno, byl sobecký, neměl jedinou altruistickou kost v těle, a věděl, jak zacházet s mocí.

Potter, na druhé straně a na rozdíl od Brumbálova ujištění, že nikdy nic takového neudělá, se dožadoval svého dluhu. Statečný, obětavě poslušný, nesobecký a na konci smrtící. Ale Potter nikdy nebyl navržen tak, aby převzal kontrolu a použil svou moc pro něco jiného než dobro. Potter nebyl tvořen ambicemi, byl vždycky jen figurkou v Brumbálově propracovaném plánu, jak zachánit svět, pohybující se, když mu bylo řečeno, kapitulujícím, když mu řekl, ať se obětuje. Potter neviděl větší obrázek, nerozumněl hernímu plánu, protože znal jen jeden směr. Vpřed.

Osobní pocity stranou, Potter byl jediná rozumná volba, která mohla zvládnout tolik moci. Mohl by nasáknout veškerou pozorností, kterou dostával teď, cítit se ve svém stavu bezpečně a nikdy by nebyl podezříván, že by mohl mít víc. Ale to by přeskakoval dopředu a on nikdy nevěštil, i když byl opilí.

Za předpokladu, že by Lucius Malfoy vyhrál soudní slyšení - co bude jeho dalším logickým krokem? Bude skutečně požadovat Potterovu ruku nebo se jeho plány rozběhnou v různých směrech, takže Severusovo plnění jeho životního dluhu bude naprosto k ničemu?

Bylo zjevně nevýhodné vzít si Pottera, alespoň pro Severuse, ale pro Malfoye? Manželská smlouva Malfoyovi rodiny byla notoricky strnulá a s Potterem, jako jediným dědicem Potterů a Blacků, byl peněžní zisk sám o sobě docela lákavý. Severus se prolistoval skr množství pegamenů na svém stolku, dokud nedržel v rukou kopii předmanželské smlouvy Luciuse Malfoye a Narcissi Blackové. Ruce se mu začaly třást, i když si zaryl nehty do dlaní. Lucius Malfoy měl kontrolu nad všemi aspekty života jeho ženy, od jídla, které jedla, přes oblečení, které nosila, až po kouzla, která užila, a Severus nemohl vymyslet jediný důvod, aby Lucius neužíval stejnou moc i na Pottera.

Potřeboval se napít. Potřeboval se uklidnit. Tak sebral láhev Old Single Malt Whisky, kterou vyhrál v sázce s Minervou, a nalil ji do nyní již prázdného šálku na čaj, polykal ji s malým oceněním její chuti a pak vstal. Nemyslel racionálně, a nemohl riskovat na základě nepravdivých předpokladů a špatné kalkulace něco, jako tohle. Potřeboval čistou mysl, a proto měl své lektvary. Nic nebylo pro Severuse Snapea více uklidňující, než komplexní rutina sekání, drcení, mletí, měření, zahřívání, chlazení, stabilizování, pozorování a čekání. A zatímco poslouchal vlastní srdeční rytmus, použil jej, aby udržel tempo pohybů své hůlky a pečlivě dohlížel na prskající plameny pod kotlíkem s uklidňujícím lektvarem, jeho myšlenky se staly soustředěnější, méně ovlivněné svou vlastní emocionální náladou a cítil více chladnosti a odměřenosti, která ho udržovala naživu ve zdánlivě bezvýchodných situacích.

Lucius Malfoy, jestli Potterova informace byla správná, měl skutečně naplánováno vzít svůj životní dluh a vymáhat ho, a Severus znal blonďatého kouzelníka dost dlouho na to, aby si uvědomil, že i po válce a značném poklesu jeho reputace, tady byla velmi reálná možnost, že by mohl jít touto cestou.

Jak Severus udělal drobnou úpravu v žáru pod kotlíkem, aby se vyhnul přílišného varu lektvaru, připustil, že pro Malfoye pravděpodobně nebyl žádný vychytralejší způsob, než aby využil svého životního dluhu a vzal si Pottera.
Pomalu přidal prášek Chrpy Žluté a pozoroval, jak se mění barva lektvaru na temně modrou, i když konzistence ještě stále nebyla docela v pořádku. Bude ho muset nechat povařit ještě pár minut, než bude moct vmíchat štávu ze tří čerstvých malin. Bylo až příliš snadné nechat své myšlenky v zadní části své hlavy, dokud nedokončil lektvar, pečlivě nenaplnil malé lahvičky a úzkostlivě je neoznačil.

Ale pak s povzdechem opustil svou laboratoř, a zjistil, že jeden s domácích skřítků doručil odpověď Ministerstva a nechal mu ji na stole. Nicméně, když rozbalil malý pergamen, už nehledal stopu, že vše je jen malý omyl, dostal pouze potvrzení. Lucius Malfoy očekával slyšení u Starostolce zítra v pět hodin odpoledne a Severus poznal z Potterova výzkumu některá jména těch, kteří byli předvolání jako svědci.

Bylo to oficiální, stejně jako to dělal dříve, i teď se Severus smířil s osudem. Ochrání Pottera, ochrání Pottera před Luciusem Malfoyem, ochrání kouzelnický svět před Luciusem Malfoyem s mocí Pottera.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama