V Červené - kapitola 4.

15. září 2016 v 21:08 | Elloii |  V Červené
Kapitola 4.

Krok IV.

"When a man is in love or in debt, someone else has the advantage."
"Když je člověk zamilován nebo má dluh, někdo jiný získal výhodu."

-Bill Balance-


Potter byl přesný na minutu a jeho inteligentní klepání se rozlehlo Severusovým bytem, který kdysi býval útulný a bezpečný, než se přeměnil do jeho vězení. Položil prázdný šálek do dřezu své malé kuchyně, která se za ty roky zdála nepoužívaná, protože domácí skřítci měli výborný servis, a pak otevřel dveře. Potter se kolem něj opět protáhl, aniž by se vlastně vtlačil a jeho tvář ozdobil neutrální pozdrav, který Severusovi zakroutil střevy.

"Doufám, že jste došel k rozhodnutí," řekl Potter, sednul si dolů na pohovku, jako kdyby dostal povolení už den předtím. "Takže?"

"Znáte mou odpověď," řekl Severus, nechal vyplynout hořkost ve svém hlase, a sedl si do křesla naproti Potterovi, aniž by byl vyzván.

"O to je to horší, mrzí mě, že k tomu došlo," odpověděl Potter, setkal se se Severusem pohledem, jako kdyby byl vždy nejlepší přítel Mistra lektvarů. "Měli bychom začít na předmanželské smlouvě? Rád bych to vše měl hotové do 5 hodin."

"Předtím než Lucius Malfoy vstoupí do soudní síně," objasnil Severus a Potter přikývl.

"Obávám se, že to nebude dlouhé slyšení," souhlasil Potter, vyndal další sadu pergamenů a položil je na Severusův konferenční stolek, který byl donedávna čistý. "Chtěl byste tu mít přítomného právníka?"

"Nemám právníka, Pottere," odsekl Severus. "Sotva jsem měl nějaký čas učinit pro tuto frašku všechny přípravy. My oba víme, že musím souhlasit s Vašimi pravidly tak jako tak. Tak proč to nemít za sebou? Kde chcete můj podpis?"

Potterovo obočí se svraštilo, ale zdálo se, že je spíše naštvaný než uražený. "Rozumím, že rozvod je kouzelnickým světem těžce odsuzován, ale přesto vás uvolním ze svého dluhu, jakmile si Malfoy prosadí svou. Do té doby mám v úmyslu předstírat naše manželství jako reálné, což znamená, že máte slovo v naší smlouvě stejně jako ve zbytku našeho života."

"Nechci právníka," vrátil mu Severus a přitáhl si jeden z pergamenů k sobě. "A vidím, že jste již vypracoval smlouvu."

"Je to předběžný návrh," opravil ho Potter "Žádal jsem na svém právníkovi, aby byla co možná nejférovější, a o některých věcech se ještě musíme rozhodnout - spolu."

"Životní opatření," poznamenal Severus, četl současně ze smlouvy. "Věrnost. Pohlavní styk. Chcete spojit své finance, ale zachovat individuální vztahy osobních věcí?"

"Věřím, že oba máme některé věci, které bychom ne nutně svěřili jiným lidem," vysvětloval Potter jednoduše. "Nebyl jsem si jistý, jak hodláte naložit s některým majetkem. A navrhoval bych, pokud jste citově vázán k Tkalcovské ulici, že bychom koupili dům společně. Neutrální půda, chcete-li."

"Nemyslím, že moje emoce ovlivní rozhodování jako je toto," odsekl Severus, ale když se díval dolů na smlouvu, nemohl si pomoci, aby necítil, že se Potter chová více než velkoryse, ušklíbl se, špatné svědomí, samozřejmě, takový Nebelvírský jev. Potter cítil, že teď, když si prosadil svou a efektivně zničil Severusovi život, ho mohl rozptýlit nějakým pícháním, jako jeho protest svědomí, a uklidnit Severuse svými akty blahosklonné štědrosti, aby mohl sám sobě šťastně namluvit, že ve skutečnosti, dělá Severusovi laskavost.

"Bude pro vás v tomto případě můj návrh přijatelný?" Potter byl imunní vůči kousavému tónu Severuse a zapomněl na podtón jeho slov. "Také vlastním několik nemovitostí, na některých z nich jsem nikdy nebyl, takže mohu nabídnout jednu z nich jako alternativu."

"Myslím, že nejlepší bude, když udržíme naše nemovitosti odděleně," uvedl Severus. "A jak vidím, už jste kontaktoval svého realitního agenta." Vzal nějaké prospekty a ručně psaný dopis adresovaný panu Harrymu Jamesi Potterovi od Melindy Hartwickové, PS. Vaše oddaná fanynka.

"Paní Hartwicková mi zaslala složku s možnými domy," řekl Potter, "Může nám sehnat klíče od kteréhokoli domu, který nás bude zajímat."

"Už jste vyřadil ty, které nebyli podle vašich představ," řekl Severus a jeho vlastním uším to znělo jako obvinění, Potter ale stále udržoval svůj pekelný klid.

"Vyřadil jsem je, ano, ale uvědomil jsem si, že možná nebudeme mít stejnou představu o budoucím domově, a možná nás nebudou v domě zajímat stejné věci," vysvětlil Potter.

"Má některý z nich lektvarovou laboratoř?" požadoval Severus, rozzlobeně listoval složkou.

"Všechny z nich mají laboratoř nebo mohou nabídnout dostatek místa pro její vytvoření." Potter se zdál otázkou trochu překvapený. "Také jsem měl určité požadavky na přidání obran nebo možnosti jejich přidání. Všechny také mají zahradu, a v některých případech skleník, kde můžete pěstovat vlastní bylinky, kdybyste si přál. A jsou spíše na samotě, jelikož si myslím, že si oba ceníme soukromí."

Severus polkl jízlivou poznámku o Potterově schopnosti myšlení, místo toho studoval portfolio domů před sebou. Potter se chopil příležitosti objednat pro sebe nějaký čaj, současně obdržel i malý talíř s miniaturními dortíky, které jedl se značným potěšením. Severus polkl další jízlivý komentář o Potterových stravovacích návycích a roztřídil nemovitosti na dvě hromádky.

"Který z nich zvažujete?" zeptal se Potter, ukázal na hromádky a přitáhl si menším k sobě na Severusovo přikývnutí.

Koutkem oka Severus pozoroval, jak Potter ještě jednou rozdělil portfolia na dvě. Byl znepokojený a rozrušený Potterovým obchodním přístupem, vše probíhalo v klidu, žádné zbytečné přehlídky emocí, žádné záchvaty vzteku, žádné urážení, které by si mumlal pod vousy, jak mu Severus ničí život. A teď na něho Potter hleděl, obočí zvednutá v otázce?

"Neexistuje ve smlouvě žádná zmínka o dětech," řekl Severus první věc, na kterou pomyslel, proklínal zvědavost ve svém hlase.

"A ani nebude," uvedl Potter pevně.

"Jsou tu lektvary…"

"Ne," přerušil ho Potter, ukazujíc víc emocí než doposud. "Nazývejte mě naivním, ale nemyslím si, že děti by měli mít smluvní závazek. Navíc, ani jeden z nás neměl ideální dětství a vím, co se říká v kruzích zla. Nemyslím si, že bych mohl být otcem, kterého si mé dítě zaslouží, přinejmenším, aniž bych měl po svém boku někoho, kdo je angažován do naší rodiny jako já."

"Řekl jste, že chcete dělat, jako když je naše manželství skutečné."

"A také budu. Ale my oba víme, že tohle není shoda lásky. Je to manželství z rozumu a pro dítě tu nejsou žádné podmínky," vysvětloval Potter a pak si povzdechl. "V této smlouvě nebude žádná klauzule o dětech. To je konečné. Nějaké další domy? Jinak myslím, že jsme našli naše tři oblíbené."

Severus se ušklíbl a beze slov hodil další portfolio před Pottera. Neměl důvod cítit se opovrhovaný, řekl si, že s ním prostě Potter nechce založit rodinu. Neměl rád děti a jistě neměl rád děti s geny Pottera o to víc. Ale bylo tam to naštvané kroucení kolem pupíku, protože Potter opět předpokládal - předpokládal, že Severus by byl nevhodným rodičem, předpokládal, že jejich předstírané manželství nebude šťastné, předpokládal, že Severus bude jen samolibě přikyvovat a půjde dál, jako by ho to neovlivnilo. Potter krátce pohlédl na informace o nemovitosti a přikývl.

"Zkontaktuji realitní agentku, jakmile to tu doděláme," řekl, vkládal si do kapsy složky a nechal zmizet zbytek. "Uvažoval jste o tom, jaké jméno budete chtít používat po naší svatbě?"

"Nehodlám chodit kolem a nechat se oslovovat 'Pottere'," vyštěkl Severus. "Alespoň ne, pokud mám na výběr."

"Samozřejmě, že máte na výběr," odpověděl Potter prostě, psal si něco na světle zelený kousek papíru s jedním z těch mudlovských per, které nevyžadovaly žádnou jemnost při manipulaci, nevolaly po jemném a přesném manévrování brku nebo pečlivé aplikaci, jen správné množství tlaku, aby se zabránilo inkoustovým skvrnám. Připomínajíc si Potterův rukopis, Severus předpokládal, že pero bylo bezpečnější volbou.

"Omluvte mě, ale musel jsem se přeslechnout," ušklíbl se, zkřížil si štíhlé paže na prsou. "Předpokládám, že si budete chtít vzít mé příjmení."

"Proč ne?" zeptal se Potter nevinně. "I když jsem měl spíše na mysli vzít si obě jména. Nejsem docela připraven, aby část jména Potter…"

"Nelíbí se mi zesměšňování," odpověděl Severus stroze.

"Věřím, že to nikomu," odpověděl Potter nerušeně. "A já se vám nevysmívám. Mluvil jsem o tom s Ronem a Hermionou a s mým PR manažerem, všichni souhlasí, že tohle ukáže všem, že jsem v tomto manželství vážně, a že se nestydím být s vámi spojován."

"Vy máte PR manažera?" Severusův hlas zakolísal mezi opovržlivým a nevěřícným.

"Máte vůbec představu kolik fanouškovských dopisů, žádostí o rozhovory, pozvánek na charitativní akce, dobročinnosti, otevírající obchody a fotografie, dostávám každý den?" zeptal se Potter. "Dostával jsem je i během války, hádám, že většina z nich byla určena jako pasti. Mimochodem, už jen počet sov a letaxových hovorů, které dostávám každý den a nějaké přátelské rady, mě přesvědčili, že potřebuji někoho, kdo mi pomůže vypořádat se s tiskem a veřejností. Pravděpodobně byste měl mluvit i s ním, přijít s tím, co chcete říct všem o našem manželství," Natáhl se pro další pestrobarevný kousek papíru a napsal na něj jméno předtím, než ho podal Severusovi.

"Colin Creevey?" četl jméno s nedůvěřivou hrůzou. "Řekněte mi, že to nemyslíte vážně. A co je sakra tohle?" Vztekle zatřásl rukou, citronově žlutý kousek papíru se tvrdošíjně lepil na prsty.

"To je poznámkový bloček," vysvětloval Potter a ústy udělal znovu ten podivný malý úšklebek, jako kdyby se kousal smíchy. "Je tam na zadní straně pásek lepidla, takže ho můžete nalepit na jakýkoliv povrch chcete."

"Proč by to vůbec kdokoli dělal?" dožadoval se Severus nebezpěčně, vzal tu věc opatrně.

"Můžete si ji nalepit někde, kde na ni snadno uvidíte, a připomene vám něco důležitého, co chcete vidět." Potter odpověděl. "Hermiona je pro mě poprvé sehnala, když jsme studovali na naše OVCE."

"Už jste někdy uvažoval," řekl Severus nízkým tónem a téměř vrněl, "Že pokud si chcete připomenout poznámky, nebo malé Smajlíky nebo cokoliv chcete vidět napsané, protože nemůžete být obtěžován si tyto informace udržet v paměti, přilepené na zrcadle v koupelně nebo na čele, že je tu ještě jedno velmi jednoduché kouzlo, které by i první ročník měl být schopen mistrně zvládnout, že?"

"Je tu také kouzlo, jak skoncovat s lepidlem, ne?" zeptal se Potter, demonstrativně nalepil jeden papírek na složku. "Buďte rád, že jsem nepřinesl ty ve tvaru srdce."

Severus zaťal zuby, Potter se zasmál.

"Proč bych chtěl kontaktovat pana Creeveyho?" dožadoval se Severus, jeho hlas prořízl Potterovo pobavení. "Nemám v úmyslu dělat ze sebe podívanou."

"Což mimochodem oceňuji," odpověděl Potter a mírně sklonil hlavu. "Ale obávám se, že jakákoliv spojení semnou, sebou nevyhnutelně přínáší zájem veřejnosti a otázky, jak naše manželství vzniklo. Na ty můžete odpovědět libovolně - dokonce je odpálkovat, když budete chtít - ale jestli hrajete karty správně, použijete to ke zlepšení vaší image. Colin ví, jak natočit příběh správně, aby byl nejlepší odpovědí pro tisk. To je důvod, proč byste s ním měl mluvit, ale je to vaše volba."

"Jako všechno ostatní," odpověděl Severus kysele a otočil se zpět k návrhu smlouvy, ale koutkem oka mohl vidět, jak si Potter zakryl ústa, aby zachytil povzdech, který mu hrozil uniknout. Nezadržel, ale úšklebek triumfu, který zkroutil jeho rty.

"Vzhledem k tomu, že považujete moji společnost za obtěžující, uvedení klauzule o věrnosti v naší smlouvě se nezdá jako dobrý nápad," nabídl Potter po pauze ticha. "Souhlasíte?" Severusovu náladu povzneslo pomyšlení, že v jeho hlase uslyšel mírné vědomí nejistoty. Bylo to znamení, že se konečně, konečně k němu dostal. Už bylo na čase.

"Řekněte mi, Pottere, co si myslíte, že Lucius Malfoy udělá se svým životním dluhem, jakmile si uvědomí, že již nejste k dispozici pro manželství?"

"Budoucnost je stále na jiné cestě," vysvětlil Potter, opět nezněl, jako nevyzrálý spratek jak ho Severus znal dříve. "Doufám, že požadavek na splnění Vašeho životního dluhu, který byl předpovězen, nebude umožněn, ale je nemožné předpovídat budoucnost, která dosud nebyla uvedena do pohybu."

"Takže stále necháte ostatní dělat si na Vás pomyšlení," posmíval se Severus.

Potter měl tu drzost protočit oči. "Osobně si myslím, že Malfoy vás zkusí zabít. Což mi připomíná." Vytáhl svou hůlku a Severus reagujíc instinktivně, vytasil svou hůlku, vyskočil z křesla a schoval se za ním.

Potter zvedl hlavu, pomalu sklonil hůlku.

"Co to děláte?!" vykřikl Severus, nepohodlně ze svého obranného postoje a tiše diskutoval, zda má Pottera proklít hned teď. Jen z principu.

"Dobře, hádám, že to je dobré," řekl Potter tiše. "Ale neměl jsem v úmyslu vás napadnout, jen přidat své ochranné kouzlo k tomu vašemu."

"Nechci vaši ochranu," vyplivl Severus. "A opovažte se na mě znovu namířit svou hůlku."

"Jak je libo," souhlasil Potter, zastrčil hůlku zpět do kapsy a posadil se zpátky. "Ale kdybyste se nechal zabít, budu ve stejném průšvihu, jako jsem teď, takže pokud budete pokračovat ve čtení, zjistíte, že právo chránit vás je součástí naší manželské smlouvy. Neoddiskutovatelná část. Každopádně, již jsem odpověděl na vaši otázku, zodpovíte tu moji?"

Severus hněvem přimhouřil oči, a začínal mít svůj zamítavý postoj. Severus více než jednou řekl Potterovi, že by měl přestat nosit srdce na dlani a promýšlet věci dříve než se vřítí do nebezpečné situace, nebo vysílat své neopodstatněné názory. Ale nepreferoval tohoto nevyzrálého Pottera, snadno vydrážditelného adolescenta, kterým byl tak dlouho a Severus měl tu čest ho znát. Tento Potter byl lhostejný většině věcí, ale dostal to, co chtěl, stoicky klidný a agresivně pasivní a upřímně, Severus zjistil, že ho to uráží.

Jako kdyby mu nějak četl myšlenky, Potter si povzdechl a podíval se na něj mrzutýma očima. Severus byl zasažen myšlenkou, že kdyby bylo na něm, nikdy by si nevybral manžela, který byl tak pěkný jako Potter. "Je mi to líto. Neměl bych na vás mířit hůlkou, aniž bych vás varoval. Merlin ví, že bych také tak vylítl, kdyby se to stalo. Nemáme moc času, ale neměl by to být důvod pro ukončení všech běžných zdvořilostí. Takže se omlouvám."

Severus opatrně studoval mladého muže, hledal nějaké stopy posměchu, klamu, předtím než pomalu sklonil svou hůlku a vrátil se na místo. "I když nemám pochyb, že zabití mě se pro vás jeví jako rozumný plán, Lucius Malfoy by se nikdy nesnížil k tak nevkusnému řešení."

"Co si myslíte, že udělá?" zeptal se Potter, obočí lehce spojená v soustředění.

"Něco, co nebude vyžadovat, aby si ušpinil svou hůlku," odpověděl Severus po krátké chvíli zaváhání, neměl ve zvyku rozdávat rady, ale byl tu víc než jen jeden důvod, proč se rozhodl splnit svůj životní dluh, a to potřeba udržet Pottera, co nejdále od Malfoyova vlivu. "Pokud do naší manželské smlouvy nedáte klauzuli o věrnosti, Malfoy se bude jistě usilovně snažit, abyste mu porodil dítě. Nebo byste neudělal nic, abyste udržel vaše dítě v bezpečí?"

Potterův obličej ztratil všechnu barvu, takže na okamžik se Severus obával, že pozvrací celý jeho temně zelený koberec. "Potřebuji chvilku." řekl Potter a o chvíli později bouchnul dveřmi Severusova bytu.

Severus si chtěl sám sobě pogratulovat, že konečně dosáhl svého snažení od okamžiku, kdy Potter překročil jeho práh - zbavit se ho - ale zrádná část jeho mysli uvažovala, jestli Potter byl naštvaný kvůli tomu, co mohl Lucius Malfoy plánovat nebo kvůli tomu, že jeho vyhlídky jsou svázány pouze a výhradně se Severusem, a to mu bylo tak odporné. Potter nechtěl klauzuli o věrnosti, to bylo jasné. Možná, že už měl milence, toho, který mu rozuměl a pochopil situaci natolik, aby mohl Potter nadále pokračovat v jejich vztahu i se Severusem v obraze. A pravděpodobně měl Potter v úmyslu zachovat jejich životy pečlivě oddělené, nechat jejich interakce na minimu. Ale pokud by Severus byl jediná možnost?"

Předtím než se Severus stačil rozhodnout, jaký z toho má pocit, Potter se navrátil do jeho bytu a sedl si zpět na pohovku. Uklidněný. Vypočítavý. Chladný.

"Děkuji, že jste mi to řekl," řekl Potter tiše. "Ale to nic nemění. Vyžádal jsem si splnění vašeho životního dluhu v mé současné situaci a slíbil jsem, že vám nechám slovo v našem vyjednávání. Nemohu nadále požadovat víc."

"Takže stále nechcete žádnou klauzuli o věrnosti?" zeptal se Severus nevěřícně a přemýšlel, jestli by měl Pottera upozornit, že je na něj zbytečné plýtvat svým rytířstvím.

"Ne, chci jednu," opravil ho Potter. "Ale nechci požadovat… Nechci požadovat, abyste se vzdal ještě více své svobody."

Potterův hlas byl klidný, ale když sáhl po šálku s čajem, Severus mohl vidět mírné chvění rukou, předtím, než je pevně obalil kolem porcelánového nádobí. Severus se s náhlým směrem jejich konverzace cítil nepříjemně, znenadání to byl on, kdo vyvolával přestřelku.

Takže co se tedy teď dělo? Potter, jak se zdálo, se naučil od Brumbála mnoho, ten vždy věděl, jak vyslovovat své požadavky, aby ostatní přesvědčil, že neexistuje žádný jiný způsob, a jeho láska ke sladkostem. A Potter byl prostě mučedník. Jenže tentokrát to tak nebylo. Severus mohl říct ne klauzuli o věrnosti, a Potter by to přijmul, možná by dokonce vzdal svůj nárok na životní dluh, protože by si uvědomil, jak pošetilé to bylo. Severus by mohl říct ne.

"Nejsem společenského charakteru," Severus vyslovil slova předtím, než si je promyslel. "A požadavek věrnosti stěží zabrání mému životnímu stylu."

"Děkuji," odpověděl Potter s výrazem neskrývané úlevy a vděčnosti, až Severus cítil, že to s ním na chvíli pohnulo.

"Věřím, že již zbývá jen poslední věc k prodiskutování," Severus se rychle vzpamatoval, a zkopíroval zrcadlově smlouvu, se kterou dosud souhlasil.

Potter zamyšleně přikývl, postrčil papíry stranou, roztřídil je a dělal, že je velmi zaneprázdněný.
Severus viděl dost nepřipravenosti studentů, aby poznal, že jde o techniku obcházení hlavního tématu. Nějak Potter ztratil směr a reálnost skutečnosti, až se jevil, ne tak hodnotně, jako na začátku.
Ale pak Potter vzhlédl, rty přeměnil do malého stydlivého pousmání. "Myslím, pokud tedy nemáte ještě něco, na co byste chtěl poukázat, že jsme nedošli v úvahách tak daleko, takže otázku pohlavního styku nechám na vás."

Severus prudce narovnal záda, rozuměl úrovni Potterova posměchu. "Jak se bude blížit náš manželský život, necháte všechny starosti, které nechcete řešit, na mě?"

"Naopak," řekl Potter, a sakra rychle získal svůj klid. "Jen nemám touhu podílet se na znásilnění. Takže vás mohu jen ujistit, že z mé strany by to bylo konsensuální. Co si o tom… Pokud byste raději preferoval jen jednou konzumaci našeho manželství a jinak chtěl udržovat náš vztah na nefyzické úrovni, budu to samozřejmě akceptovat."

"A pokud bych s vámi raději šukal každý den, akceptoval byste to také?" ušklíbl se Severus, vychutnával si hrubý jazyk, i když se jeho mozek teprve snažil jeho slova dohnat.

Potter, krátce uražen jeho výběrem slov, se zdál, že to považuje za zábavné, a pomalu se protáhl, jako kdyby chtěl Severusovi ukázat, co bude moct brzy osahat a vlastnit. Severus zaznamenal zrychlený tep, jeho ústa najednou vyschla, a jeho oblečení se stávalo škrábavějším a těsnějším. Potter, jak bylo řečeno, byl dobře vypadající vzor kouzelnického světa. Štíhlé svaly potažené zlatou kůží, dlouhé nohy v elegantní délce, intenzivní zelené oči se na něj dívali zpod černých řas, rozcuchané černé vlasy zvlněné kolem jeho vysokých lícních kostí a jemně tvarované uši. Studie kontrastů, snad sebevědomí a nepsaná elegance. A Severus zjistil, že se pokoušel vystrašit Pottera a poukázat na pošetilost, ale líbil se mu obrázek, který mu přišel na mysl.

"Věřím, že to je to, co jsem řekl," odpověděl Potter a kývl v potvrzení, a pak zvedl jednu ruku, aby zarazil další Severusův kousavý komentář. "Ano, zamyslel jsem se nad tím, a ano, vím, o čem mluvím a ano, jsem si jistý. Zejména vzhledem k tomu, že přidáme klauzuli věrnosti, nemůže prozkoumání této možnosti ublížit - to je vše, pokud máte zájem. Máte?"

"Pottere, co - "

Ale Potter ho přerušil. "Je to jednoduchá otázka, ne? A pochybuji, že máte starost o mé city…"

"Ano," naléhal Severus, a připravil se na Potterův smích.

"Jsem rád, že to slyším," řekl místo toho Potter. "Chtěl byste stanovit minimální požadavky nebo bych tam jen měl dát něco, jako pravidelný pohlavní styk po vzájemné dohodě?"

"Preferuji fakta," odpověděl Severus ztuhle. "I když, nemůžete si dovolit riskovat neplnění některé části ze smlouvy, nebudu trvat na tom, abychom se dohodli v písemné formě."

"Smluvní závazky týkající se sexu jsou jen zřídka kdy soudně vynucovány," poznamenal Potter s pokrčením ramen. "I v kouzelnickém světě. Ale raději bych Malfoyovi nedával záminku. Možná, že bychom v této diskuzi mohli pokračovat, jakmile zjistíme, zda jsou naše sexuální libosti a nelibosti kompatibilní."

Potter se znovu prohrabal papíry, dokud nevyplnil poslední bod jejich dohody. Pak vytáhl brk a bezeslova jej podal Severusovi.

Po pravdě řečeno, Severus nerad odkládal tuto konkrétní diskuzi, ale ještě méně se mu chtělo začít s ní znovu. To by bylo, jako pobídnout Pottera, aby si z něj dělal legraci. Co, to měl v sobě tak málo sebedůvěry jako milenec, že potřebuje Potterovo potvrzení, že budou mít sex? Patetické. A proč? Nadrženost nikdy nebyl dobrý důvod k ničemu, a už vůbec ne, když už nebyl adolescent.

V každém případě, Potterova pozornost již byla zaměřena na Severuse, který rychle a efektivně vyplnil několik formulářů svým podpisem, a postrčil je zpět k Potterovi, když byl hotov. Brzy jich měl na sobě složenou hromádku, kromě stále ještě nepodepsané manželské smlouvy.

"Už jste s tím skončil?" zeptal se Potter a zatahal za svitek pergamenu pod Severusovou rukou a rychle vložil svůj podpis na tečkovanou čáru. "Je tu nějaký problém? Nebo byste jen chtěl všechno v klidu vstřebat?"

"Kdy se bude… obřad konat?" zeptal se Severus, a současně položil smlouvu na vršek hromádky.

"Ve čtyři hodiny," odpověděl Potter. "Tady v Bradavicích. Už jsem řekl profesorce McGonagallové, že se s ní v té době potřebuji setkat, ale jestli byste raději někoho jiného, jako svého svědka, měl byste ho kontaktovat nyní, samozřejmě s přijetím nezbytných opatření. Dobby během odpoledne přinese kolekci snubních prstenů. Vyberete si, co se vám bude líbit. Také přinese odpovídající šaty, ale nebojte se vzít si něco jiného, když se vám nebudou líbit. Zarezervoval jsem na dnešní noc hotelový pokoj, takže si zabalte, cokoliv budete potřebovat."

"Kdo bude vézt obřad?" požadoval Severus a zastavil nutkání zeptat se Pottera, zda se snad postaral i o květinovou výzdobu.

"Někdo komu věřím," bylo vše, co na to Potter řekl, vstal a uhladil si hábit. "Než odejdu, necháte mě učinit ochranná kouzla?"

"Ne," bylo to dětinské, dokonce pošetilé, ale Severus si vychutnal, že byl schopen předvést v jedné slabice tolik odporu, nicméně, dokázal tím alespoň trochu zmařit Potterovi plány. To byl jeho vzdor.


"Jak si přejete. Prosím, přineste tyto papíry podepsané ve čtyři hodiny. Uvidíme se ve Velké síni." Potom si Potter rychle sbalil své věci a odešel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 26. srpna 2018 v 15:39 | Reagovat

To jsem zvědavá jak tohle bude dál.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama