V Červené - kapitola 8. - část I.

6. listopadu 2016 v 22:55 | Elloii |  V Červené
Kapitola 8.

Krok VIII.

"Home life ceases to be free and beautiful as soon as it is founded on borrowing and debt."
"Domácí život přestává být svobodný a krásný, jakmile je založen na půjčkách a dluzích."

-Henrik Ibsen-


Severuse probudili Potterovi studené nohy, přitisknuté k jeho vlastním. Mladší muž tvrdě spal, polovinu tváře pohřbenou v jenom z polštářů, odhalená holá, hladce opálená záda. Severus si nevšiml jeho vstupu do místnosti, ani se neprobudil, když se Potter převlékal a vklouzl do postele napravo od Severuse. Možná, že Severusovi smysly již byli znuděné, když už nyní stále viditelné znamení zla bylo již jen obrysem a inkoustem, a rozhodli se ho opustit. Nebo byl Potter jen tak moc tichý, neznatelný a záludný? Ani jedna možnost se mu nelíbila a jeho svaly se nedobrovolně napjali.

Potter se okamžitě vzbudil, ruku zastrčil pod polštář, pravděpodobně ji stiskl kolem hůlky, předtím než se otočil tváří k Severusovi. "Jsi v pořádku?"

Severus skryl svou averzi. "Tvé nohy jsou studené."

"Promiň," zamumlal Potter, schoval nohy pod peřinu. "Je v pořádku, že spím tady?"

"Nevadí mi, že zde zůstaneš," Severus volil svá slova opatrně. "Dokud spaní nebude jediná věc, kterou tu hodláš dělat. Jinak nevidím smysl."

Potterovi zuby v pološeru zazářili. "Mohu jen souhlasit, Severusi. Měl by si zájem v pokračování této myšlenky hned teď?"

"Měl bych zájem o vyjasnění, Pottere," Severus napodobil tón mladšího muže, chytil ho za zápěstí, když se mu chystal začít rozepínat horní díl pyžama, stisknul ho pevně, příliš pevně. Zanechal modřiny. "Řekni mi, co s tím mám dělat?"

"Chtěl bys tedy teď mluvit o sexu?" nabídl Potter, Severusovo brutální sevření ho nevyvedlo z míry. "Měl jsem dojem, že jsme si to včera užili oba, takže si myslím, že je bezpečné předpokládat, že jsme kompatibilní - na této úrovni, přinejmenším."

Severus chtěl poukázat na to, že sexuální kompatibilita mohla být stěží určena na základě jedné vášnivé noci, ale domníval se, že by neměl odbíhat od hlavního tématu, protože ano, chtěl mluvit o sexu, o sexu s Potterem. Ale slova se nevytvářeli, jeho mysl byla příliš střežená proti takovým výrazům. Přimhouřil oči, přikývl a pustil Potterovi zápěstí.

"Chtěl bys ustálit, jak často budeme mít sex?" zeptal se Potter, jeho hlas byl milý a jeho oči směšně laskavé. "Máš nějaký návrh?"

Severusovo hrdlo se příliš těsně stáhlo a ucítil náhlé dunění v hlavě - jeho tlukot srdce příliš zesílil, byl příliš rychlý - okradl ho o schopnost přijít s nabroušenou odpovědí. "Jednou týdně."

"Jistě, jestli je to to, co chceš," souhlasil Potter, ale Severus byl jeho učitelem dostatečně dlouho, aby zaregistroval vzpurný tón. Neměl trpělivost vypořádávat se s neochotným sexuálním partnerem.

"Pokud bys raději jednou za čtrnáct dní, může to být také dobré uspořádání," řekl. Sakra, jednou za měsíc by bylo více než dosud.

"Co? Ne," Potterova rychlá, silná odpověď ho překvapila. "Jen jsem doufal, že budu mít potěšení častěji, ale jednou za týden je fajn. Udrží to svěžest a vzrušení z nahromaděného očekávání… Chtěl bys nějaký konkrétní den?"

Severus si připustil, že by mu nevadilo mít sex častěji, dvakrát do týdne, denně pokud by Potter byl pro, ale už to řekl, nehodlal se vzdát své důstojnosti víckrát za den.

"Pondělí." Byl to první den, který mu přišel na mysl, den, kdy studenti měli tendenci lézt mu na nervy více než normálně. Byl by to dobrý způsob jak zmírnit napětí.

"V pondělí pracuji do noci," vyvrátil mu Potter. "A v úterý a ve čtvrtek."

"Myslel jsem, že stále pracuješ," posmíval se Severus.

"Ano, ale v těchto dnech zůstávám dlouho na Ministerstvu," objasnil Potter, nevzrušeně. "A ve středu a v pátek vstávám brzy, někdy i v sobotu."

"To nezůstává moc možností," upozornil Severus, uvažoval, nikoliv poprvé, co to Potter zatraceně dělal.

"Já vím. Navíc, moje pracovní plány jsou pravidelně měněny, takže bych dal vlastně přednost pružnějšímu uspořádání," nabídl Potter. "Ale neděle jsou většinou volné."

Severus se mu chtěl vysmívat, ale vysmívat se Potterovi by nemělo smysl, když mu dal tak velkorysou nabídku, že obětuje neděle a vyhradí si je pro Severuse. Mohl se mračit a stěžovat si, předstírat, že neděle je strašně nevhodná, ale to, že si pro něj Potter uvolnil místo, a chtěl s ním trávit čas, ho přesvědčilo.

"Tak tedy neděle," prohlásil Severus, musel si odkašlat, aby to neznělo tvrdě, ale tak jistě, jak chtěl.

"Jistě." Mírně se usmál Potter. "Myslím, že bys mohl mít zájem… získat předtím nějakou praxi? Slyšel jsem, že cvičení dělá mistra."

"Snažíš se mě svádět, Pottere?" ušklíbl se Severus, v momentě zvedl štíty, jak magické tak duševní.

"Ano. Můžu být méně důvtipný, pokud si to přeješ?" Potter se uculoval, vyklepával prsty do temného povlečení jemný rytmus a díval se na Severuse. "Chtěl by si semnou teď mít sex, Severusi?"

Ale důvtip nebyl problémem. Ne skutečně. Ne pro Severuse. Dokázal číst mezi řádky s lehkostí, dokázal rozluštit význam temných odkazů a záblesky toho, co bylo řečeno od skrytých narážek a slovních her. Ale Potter nepřišel a neřekl, že chce mít sex hned, zeptal se Severuse, jestli by měl zájem, a v tom je zásadní rozdíl. Kdyby řekl, že ano, mohl být Potterův úšklebek ještě širší, mohl se smát, valit oči, posmívat se mu, že je tak hloupý, aby se domníval, že by byl Potter ochoten přizpůsobit své touhy. Nadržený starý muž. Chlípník. Zvrhlík. Nemůže ho udržet v kalhotách aspoň na jeden den, co? Může jít do koupelny a onanovat.

Chtěl se k Potterovi otočit zády, zavřít oči a usnout, jako kdyby ho to představa, znovu mít mladšího muže, vůbec nezajímala. Chtěl alespoň předstírat. Ale Potter byl neodolatelný jako volání sirény, neustále ho slyšel a jeho srdce bilo rychleji s každým posunutím štíhlého těla. Potter musel vědět, jaký vliv na Severuse měl, záměrně ho používal proti němu. Stále se na něj díval, naprosto trpělivý, bavil se, jak Severus bojuje se svým zmatením.

Nemohl vyslovit ani jednu slabiku, aniž by tím neodmítl Potterovu nabídku nebo neotevřel dveře ke světu rozkoše. Nakonec přesunul svou váhu, změnil svou pozici tak, aby seděl vzpřímeně a natáhl dlaň k Potterovi. Mladší muž se usmál a něžně se tváří přivinul k Severusově dlani. Potter si mohl ten pohyb vyložit jako odmítnutí, že ho Severus odstrkuje pryč. Ale Potter to vzal jako pozvání. Potterův dech mu přejel přes zápěstí, když naklonil svou tvář a vtiskl polibek na pulzující bod jeho ruky. Potterovi zajiskřilo v očích. Severus ještě nikdy nebyl s milencem tak daleko, nikdy to nebylo tak intimní.

Potter sklouzl rukou na jeho hruď, rozepnul knoflíky bezhůlkovou magií. Pomalu. Dával Severusovi čas ho zastavit. Ale polibky - cudné a jemné - které se jako pírka dotýkali jeho kůže, ho přesvědčili, že Severus ve skutečnosti nikdy neměl v úmyslu ho zastavit. Nedokázal odolat, ani když ho Potter přitlačil na záda, jeho hruď už byla nahá, jeho kalhoty následovali.

Potterovi štíhlé prsty přecházeli přes jeho hruď, vyzařovali teplo, vlasy mu lechtali krk, když mu Potter zašeptal do ucha. "Chci ti udělat dobře, Severusi."

Severus neměl žádné námitky.

***

Severus začal přemýšlet o Potterovi jako o dvou různých osobách. Byl zde Potter, rezervovaný a vypočítavý, klidný až k lhostejnosti, nerozptýlený ničím, co Severus udělal a neochvějně zdvořilý. Potter nikdy nespal déle než Severus, vždy vstal před ním, a zdálo se, že i dokončil svůj fyzický i psychický tréninkový program než Severus dokonce otevřel oči. Čekal se snídaní, četl si noviny a pak odešel do práce, vracel se pozdě večer s hromadou dokumentů levitujícím za ním. Snědli večeři a Potter šel pracovat do své pracovny, s dveřmi pevně zavřenými, se zvukotěsným kouzlem, naprosto neproniknutelné.
Ale když Potter vklouzl do jejich ložnice, proměnil se, stal se z něj někdo jiný, o kom Severus uvažoval jako o Harrym. Ne o sebejistém nebo rezervovaném Potterovi, ale o přímém, nabízejícím sex a dávajícím ho Severusovi bez omezení, bez zaváhání nebo strachu. Bez, jak se Severus naučil, očekávání něčeho na oplátku. Harry, Harry byl velkorysý milenec, všechny ty měkké polibky a jemné laskání, nikdy nebyl náročný, vždy nabízel, a Severus nerad přiznával, že by si na to zvyknul.

***

Čekal to, samozřejmě, ale zatlačil tuto myšlenku do nejzazšího koutu své mysli mezi nákup nábytku do pracovny, zásobě ingrediencí do lektvarů, koupení rostlin a semínek k tvorbě nové bylinkové zahrady a potřebě zvyknout si na novou dichotomii Pottera a Harryho.

"Unikli informace," řekl Potter asi o dva týdny později, když vzhlédl od snídaně. "Colin si myslí, že by bylo nejlepší, kdybychom uspořádali tiskovou konferenci ještě dnes, předtím, než se začnou vytvářet zvěsti."

"Takže co?" Severus předstíral lhostejnost, ale jako vždy to na Pottera neměl žádný vliv.

"Náhodou souhlasím," odpověděl Potter. "Samozřejmě bychom se měli ujistit, že naše příběhy souhlasí. Přemýšlel jsi o tom, jak to chceš podat?"

"A co Lucius?" ptal se Severus.

"Téměř okamžitě mě kontaktoval potom, co získal svůj životní dluh." pokrčil rameny Potter; to bylo poprvé, co o tom Severus slyšel. "Čtyři dny na to jsem ho potkal na ministerstvu, poslechl jsem si jeho požadavky a oznámil mu, že je nejsem schopen splnit. Odkázal jsem ho na oddělení Ministerstva, aby si ověřil svůj nárok. Myslím, že tohle je jeho pomsta, malicherná, nicméně je. Ale samozřejmě někteří reportéři z toho udělali svou osobní povinnost, dozvědět se o mě všechno… takže je to vlastně jedno. Muselo se to dostat ven."

Severus očekával větší melodrama, vytažené hůlky a zvýšený hlas dožadující se spravedlnosti, alespoň by to více sedělo k charakteru Luciuse Malfoye, nicméně už přišel na to, že to pravděpodobně nebyl Potterův styl. O všem, co se stalo v pozadí, bez jakéhokoliv divadla nebo titulků v novinách, si Severus pomyslel, že Potter dokázal manipulovat s Luciusem více obratně, než by považoval za možné. Lucius si možná myslel, že má na vrch, ale nesetkal se s Potterovými pravidly a podmínkami. Severus byl znechuceně ohromen.

Potter mu podal Denního Věštce, tučný titulek křičel přes celou stránku s poměrně nedávným snímkem Pottera ve služebním hábitu. Když bije Svatební zvon - Pravá láska nebo Reklamní tah? Severus si odfrkl, obě možnosti byli směšné. Jeho jméno bylo uvedeno až v druhém odstavci, bravurně zabalené do obvinění a výhružek, divokých spekulací a narážek na jeho čest.

"Co na to říkáš?" Chtěl vědět Severus, poté, co si rychle přečetl článek a odložil noviny.

"To do značné míry to závisí na tom, co budeme říkat," odpověděl Potter. "Jakou verzi těchto událostí chceš říct."

"Co kdybych se rozhodl nezmiňovat životní dluh?" zatlačil Severus, doufal, že s tím Potter bude souhlasit.

"Chtěl bych říct novinářům, že mezi námi existuje nepřeberné množství pocitů, a že mám veliké štěstí, že ses rozhodl přijmout mou nabídku." Napil se kávy a mírně se usmál, když si Severus odfrkl. "Snažím se vyhnout lžím, pokud je to možné, ale to neznamená, že jim řeknu pravdu."

"Jak velice čestné," posmíval se Severus a mazal si máslem topinku.

"Ani ne." Pokrčil rameny Potter. "Je to jen lepší. Jestli ke konci roku vyjde najevo pravda, pak mohu říct, že jsem nelhal, že to prostě špatně pochopili a nebudou proti mně mít nic."

"A co když přijdou na to, že již nemám životní dluh?" tázal se Severus, přemýšlel, jestli snad Potter odhalil nějaké postranní úmysly v jeho odpovědi.

"S největší pravděpodobností bych řekl, že jsem byl již unavený z tolika manželských návrhů, které dostávám od lidí, jež ani neznám," odpověděl Potter po krátké pauze. "Že jsem unavený ze samoty, a že jsi jediný z toho mála lidí, kteří skutečně vidí mě a ne nějakého idealizovaného hrdinu."

Severus uvažoval, jestli je to pravda, pokud oddělení Harryho Pottera na dva odlišné subjekty bylo synonymem, jak ho vidí ostatní. Před několika měsíci by se snadno přiklonil k názoru, že Potter byl jako otevřená kniha, ale teď Potter vypadal spíš jako kniha se sedmi pečetěmi a každá z nich pouze odhalila další zámek bez klíče.

"V každém případě, neočekávám konferenci moc dlouhou," řekl Potter a vysbíral ukazováčkem na talíři drobky. "Jeden z novinářů se jistě zeptá, jestli to má co dočinění s mým zaměstnáním."

"A má?" ptal se Severus, přimhouřil agresivně oči, když se Potter otočil a podíval se na něj.

"Nemohu mluvit o své práci," řekl místo toho Potter. "A moje odpověď na tuto otázku se nezmění, protože pochybuji, že bys mi věřil. Nikdo by nevěřil."

"Vždycky poznám, že lžeš, Pottere," ušklíbl se Severus.

"A dá se vždy rozeznat, když říkám pravdu," vrátil mu Potter jednoduše.

Nezvané obrazy z minulé noci přišli k Severusovi. Jak leželi vedle sebe na posteli, hladil Harryho přes břicho a díval se na nasycený výraz mladšího muže. "Předstíral si to?"


Harry odpověděl: "Měl by si mít větší důvěru ve své schopnosti, coby milence." Nebyla to odpověď, i když. Severus si byl téměř, ovšem ne docela, jistý, že nikdy na tuto otázku nedostane odpověď.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Devil Lunneamora┼ Devil Lunneamora┼ | Web | 6. listopadu 2016 v 23:16 | Reagovat

boží

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama