Prosinec 2016

V Červené - kapitola 12.

9. prosince 2016 v 21:21 | Elloii |  V Červené
Kapitola 12

Krok 12

"Friendship, like credit, is highest when it is not used."
"Přátelství, stejně jako úvěr, je největší, když se nepoužívá."

- Elbert Hubbard -


Severus se probíral nekonečnou dodávkou nenávistných dopisů, mračil se zrovna nad, teď již třetím, dopisem od anonymního autora, který ho činil osobně zodpovědným za druhý vzestup Temného Pána a smrt svého syna, který zemřel, protože všichni, včetně Severuse, byli příliš zaneprázdněni ochranou Potterova chlapce. Když mu někdo najednou zavolal letaxem.

V krbu se objevila hlava, byl to nějaký ministerský zaměstnanec, možná jeden z Potterových spolupracovníků nebo možná jen někdo, kdo byl poslem nepříjemných zpráv. Předpokládal, že to bylo pouze ze slušnosti, že neposlali sovu a také předpokládal, že měl očekávat, že se něco takového stane, vzhledem k dosavadním Potterovým akcím a jeho zaměstnání.

Ale nebyl připraven na zkrácení dechu, černé skvrny tančící mu před očima, třesoucí se ruce a roztřesená kolena. Byl absolutně bezradný, co má dělat.

"Svatý Mungo?" zavolal do krbu, přivolal si hábit a nouzový lektvarový set a snažil se nepoddat se panice.

"Ano, léčitelé na něm stále pracují, ale jste na jeho seznamu kontaktů v případě nouze, takže…" Hlavě byla zjevně nepříjemně a byla stejně bezradná jako Severus, i když si byl jistý, že minimálně on vypadá víc vyrovnaně.

"Předpokládám, že personál Svatého Munga mi bude moct dát víc informací," řekl Severus, oblékajíc se do hábitu. "Pokud mi nemáte co jiného říct, navrhuji vám, abyste mi uhnul z cesty, abych se mohl věnovat svému manželovi."

"Samozřejmě, dobrou noc, pane," hlava zmizela předtím, než mohl Severus řešit nevhodnost svých slov.

Svatý Mungo byl rušný, šílení přátelé a rodinní příslušníci, pacienti a zaučující se lékouzelníci a léčitelé ve svých limetkově zelených hábitech, kteří se snažili být všude najednou. Severus si říkal, že to byl ten druh organizovaného chaosu, který ho činil nervózním a méně starostlivým o Pottera.

Recepce byla plná a čarodějka za pultem se zoufale snažila rozumět kouzelníkovi, který měl nedopatřením - nebo možná záměrně - zvětšený jazyk až do bodu, kdy mu zakrýval všechny dýchací cesty. Začala se tvořit fronta a Severus opravdu neměl čas.

Použil svůj vzhled a výšku jako výhodu a vložil se mezi kouzelníka s nateklým jazykem a čarodějku s podezřelou tekutinou vycházející jí z očí, nosu a uší, ostře zaklepal prsty o pult, dokud neměl pozornost recepční čarodějky.

"Hledám Harryho Pottera, byl přijat dříve tohoto dne," řekl Severus, než ho mohla napomenout, ať čeká, dokud na něj nepřijde řada a zrušila kletbu, která zajišťovala v místnosti bezprostřední ticho.

"Je proti nemocničním pravidlům, podávat tento druh informací všem, kromě bezprostřední rodiny," ostře zvýšila hlas a zadívala se pohrdavě na Severuse.

"Jsem jeho manžel," odsekl Severus, naklonil se přes pult do jejího soukromého prostoru.

"Jsem si velmi dobře vědoma toho, kdo jste, pane," vyštěkla s očima stále zlověstně upřenýma, a svou otočnou židlí mírně odjela od stolu; Potter se na něj usmíval z obálky posledního Týdeníku Čarodějek, 10 důvodů, proč se oženil se špatným kouzelníkem. "Nejste pokrevný příbuzný."

"On je Harry kurva Potter, co za pokrevního příbuzného byste chtěla vytáhnout z rukávu?" zavolal Severus dříve, než se mohl zastavit.

Sáhla směrem po hůlce. "Pane, pokud se neuklidníte, nechám vás odstranit ochrankou. Můžete počkat v místnosti pro návštěvníky, dokud panu Potterovi nebudou dovoleny návštěvy."

"Nemám v úmyslu čekat v nějaké místnosti," naléhal Severus, zatínal ruce v pěst. "Já -"

"Profesore Snape! Tady!" Rychle se otočil, zaměřil se na Potterovu přítelkyni s hustými vlasy a jeho červeno vlasého kumpána a vykročil směrem k nim beze slova k neužitečné recepční.

"Slečno Grangerová, pane Weasley, předpokládám, že jste měli větší úspěch než já?" zeptal se a následoval je do skoro prázdné chodby s vyšetřovacími místnostmi po obou stranách.

"S tou nadutou blbkou?" odfrkl si Weasley posměšně. "Ani náhodou. Ale Harry je většinou pokaždé přijmut k Nehodám s artefakty nebo ke Kouzelným poškozením a mluvili jsme s jedním z tamtěch lékouzelníků. Harry je stále léčen, ale není už v kritickém stavu, takže aspoň něco."

"Mysleli jsme, že budete stále dole, takže jsme vám šli říct, kde jsme," promluvila Grangerová, uhladila si jeden z pramenů svých střapatých vlasů za ucho.

"Myslel jsem, že si dáme šálek kávy," zamumlal Weasley a hodil po ní nešťastný pohled.

"Co se stalo?" tázal se Severus, nechtěl, aby se dostali do milenecké nálady.

"Léčitelé nevědí, a co dosud můžeme říci, žádný z jeho spolupracovníků tu není," tón Grangerové příliš jasně ukazoval, co si myslí.

"A největší pravděpodobností to byla další 'drobná nepříjemnost', 'nehoda', 'nepředvídatelná komplikace'," zabručel Weasley, šoupal nohama přes kamennou podlahu, jak jejich cesta směřovala ke Kouzelným poškozením. "To je vše, co nám o tom stejně Harry řekne."

"Takže tohle není poprvé, co se něco takového stalo?" zeptal se Severus, následoval příkladu Grangerové a přeměnil si židli, zatím co čekali na zprávy.

"Děláte si srandu, že jo?" Weasley se vděčně svalil do své židle, všichni zablokovali chodbu nataženýma nohama. "Ten přistává v nemocnici častěji než zbytek mé rodiny dohromady."

"Harry byl vždycky magnetem na problémy. Nezastavilo se to jen proto, že je Voldemort mrtvý," řekla Grangerová tišeji. "I když mám pocit, že v poslední době to má méně co dočinění s Harryho smůlou a více s tím, co dělají."

"Samozřejmě, že to má co dočinění s jeho prací," zvolal Weasley a Severus si nemohl pomoc a souhlasil. "Nenávidím to. Kdy nám konečně řeknou, o co sakra jde?"

"Opravdu byste byl raději léčitele zavolal sem, aby uklidnil vaše pocuchané nervy, místo toho, aby se snažil zachránit vašeho nejlepšího přítele, pane Weasley?" tázal se Severus pohrdavě. "Pak se domnívám, že i nadále můžete působit hluk."

Grangerová svému příteli zašeptala pšt, předtím než mohl Severuse obvinit za něco nepochybně ohavného a bezpředmětného a všichni upadli do ticha.

O jednu hodinu později, Grangerová vytáhla knihu a začala si číst. O dvě hodiny později, jim šel Weasley pro kafe a sendviče; Severus je zkontroloval proti jedům. O tři hodiny později, si právě protahoval své nohy, když se dveře, ne ty, na které se posledních pár hodin tvrdošíjně díval, ale jiné, pomalu otevřely a odhalili tři léčitele, vypadající náležitě zasmušile a unaveně.

Po několika vyměněných slovech, dva z nich zmizeli v jednom směru, zatímco druhý přišel k nim.

"Jste zde pro pana Pottera?" zeptal se a natáhl ruku k Weaslemu a Grangerové a nakonec k Severusovi. "Jsem léčitel Cardea, mám na starosti léčbu pana Pottera."

"Jak mu je?" zeptala se Grangerová, plná naděje a strachu zároveň.

Severus studoval léčitele, mezitím, co jim dával o Harrym zprávy. Stabilní. Zotavuje se. Přirozeně podezříval každého, kdo se snažil kompenzovat si svou neschopnost dobrým vzhledem. Ale muž byl kolem pasu příliš tělnatý, měl vybledlé červené tílko, které se barevně neshodovalo s jeho limetkově zeleným hábitem léčitelů, měl na hlavě pleš, která Severusovi řekla, že léčitel nebyl natolik ješitný, aby pravidelně používal lektvar pro růst vlasů. Tržné rány. Ztráta krve. Nebyl přesvědčen o tom, že byli tmavé kruhy pod očima dobrým znamením, nicméně léčitel Cardea nepoužíval při hovoru nadměrné gestikulování a jeho ruce byli klidné. Krve doplňující lektvar. Bližší pozorování. Odpočinek.

Grangerová se ho zeptala na objasnění. Jaký druh řezných ran? Kde? Jak? Jak to, že nedali Harrymu lektvar na podporu koagulace, jako prevenci před velkou ztrátou krve?

Odpovědi nebyli uklidňující. Léčitelé si nebyli jisti, co způsobilo tržné rány, které pokryli většinu Harryho těla, ale museli zkombinovat lektvary s několika sériemi kouzel, až se konečně začala krev srážet, což byl důvod, proč Harry ztratil tolik krve. Ale nyní byl již stabilní, zotavuje se, ujistil je ještě jednou. Neuklidnilo to ovšem Severusovi nervy.

"Můžeme ho vidět?" zeptal se Weasley tentokrát.

"Samozřejmě. Je při vědomí, i když by mohl být ještě trochu dezorientovaný z léků proti bolesti, které jsme mu podali," varoval je léčitel. "Někdo mu brzo přinese ještě další krve doplňující lektvar; můžete se vrátit zítra a pana Pottera navštívit."

"Ah," řekl Weasley, ale neznělo to jako souhlas, ale spíše jako by věděl něco, co léčitel ne a potom, co jim léčitel otevřel dveře a omluvil se, Severus Weasleyho zastavil a věnoval nejmladšímu synovi Molly a Arthura Weasleyho pohled, ze kterého se nemohl vykroutit. "Pokud je Harry při vědomí, neexistuje možnost, jak by ho tu léčitelé udrželi přes noc, natož aby mohli sledovat jeho zotavení. Uvidíte."

Prošel kolem Severuse, následoval svou přítelkyni, která se již posadila vedle Harryho postele, něžně mu pohladila obvazy na obličeji. Weasley si sedl na okraj Harryho postele, na opačnou stranu než Grangerová, poklepal Harryho ruku, aby upoutal jeho pozornost. Severus došel nakonec nemocniční postele a vytáhl srolovaný svitek s informacemi o pacientovi, aby měl výmluvu, že se nedívá na Pottera.

Ale nemohl se na Harryho nepodívat, vypadal uprostřed bílého povlečení podivně malý a přesto ne jako malý chlapec, kterým donedávna byl, když ležel v Bradavické ošetřovně. Vypadal unaveně, ospale, nemocně. Jeho pleť byla našedlá mezi proužky růžové kůže, kterou zrovna uzdravili a tak tenká, že Severus viděl nazelenalé žíly na zápěstí, spánku a krku, kde mu sklouzl nemocniční plášť.

"Ahoj lidi," Harryho hlas byl měkký a unaveně se na Weasleyho usmál. "Díky, že jste přišli, ale jsem v pořádku."

"Tvoje definice slova v pořádku potřebuje vážnou úpravu, kamaráde," řekl Weasley, rozcuchal Harryho vlasy potom, co je Grangerová uhladila. "Co jsi dělal tentokrát?"

"Oh, jen malá závada v našich výpočtech," pokrčil rameny Harry a podíval se na Severuse, načeš ze znovu otočil ke svým přátelům. "Mohli byste mi podat moje oblečení, prosím?"

"Harry…" povzdechla si Grangerová a poslala k němu vyčítavý pohled. "Víš, že jsme vždycky na tvojí straně a víme, že máš důvody pro ně pracovat, ale tohle není zdravé. Takhle dál nemůžeš."

"Můžeme si o tom promluvit později?" zeptal se Harry, zněl žalostně unavený.

"To je přesně ten problém, Harry," odsekl Weasley. "Nemůžeme. Vzhledem k tomu, že nám neřekneš, o co jde nebo jak si se zranil tentokrát a kdy můžeme očekávat další zavolání uprostřed noci, kdy nám sdělí, že to možná nezvládneš."

"Jsme tví přátelé, Harry. Neprokázali jsme už dost, že nám můžeš věřit?" přemlouvala ho Grangerová a položila mu ruku na koleno. Severus bojoval s nutkáním proklít jí za to, že si je tak blízká s jeho manželem.

"Nehraj špinavě, Miono," zápasil Harry se svetrem, těžce dýchajíc, než se znovu objevila jeho hlava. "Co chceš, abych řekl? Že skončím se svou prací?"

"Ano," - "Ne," řekli Weasley a Grangerová ve stejnou chvíli a vyměnili si rozzlobené pohledy; Harry využil tu chvíli na to, aby vklouzl do kalhot a obrátil se k Severusovi. "Doufám, že tě sem nedotáhli."

"Přišel jsem sem ze své vlastní vůle," odpověděl Severus ztuhle. "Můžeš říct to samé?"

"Máš bod," zasmál se Harry a zhoupl se z postele.

Severus zareagoval ve stejnou chvíli jako Weasley a zachytil ho. Severus se odtáhl předtím, než se ho dotknul a byl uchráněn od trapné situace příchodem dalšího léčitele.

"Pane Pottere!" Vykřikl druhý léčitel pohoršeně a spěchal k mladému muži, aby ho přemístil zpět do postele. "Nemůžete ještě vstát. Potřebujete odpočívat a budete tu muset zůstat pár dní na pozorování."

"Léčitel Darton, že? Jistě je vaše dobře míněné přání udržet mě zde, nicméně lépe se zotavím a odpočinu si doma, kde můžu věřit vlastním ochranným opatřením, které mě udrží v bezpečí." Zastavil léčitele jednoduchým zvednutím ruky. "A protože máte obavy o mé zdraví, budete jistě rozumět tomu, že nemám zájem plýtvat energií a dohadovat se o tom."

Mírný sarkasmus byl změkčen úsměvem. Weasley sotva zakryl smích za kašlem a Grangerové se zželelo mírně zmateného zaměstnance.

"Dohlédneme na to, aby nebyl sám, a pokud by se jeho stav zhoršil, okamžitě ho přivedeme zpátky," řekla a ignorovala Harryho protočení očí.

"Takže pojedete s panem Potterem domů?" Léčitel se chopil záchranného lana, které po něm hodila - a minul, protože Severus rozhodně nehodlal mít v domě Zlaté trio. Bylo dost těžké rozluštit, jaký Harry byl bez slečny všechno vím Grangerové a malicherností Weasleyho.

"Ne," řekl a přitáhl pozornost všech. "Propustíte pana Pottera do mé péče. Věřím, že máte seznam lektvarů, který si mohu vzít?"

"Er…" poznamenal Darton elegantně, ale Weasley promluvil dříve, než mohl navázat na své svěcené prohlášení.

"Bez urážky, ale my víme jak zvládnout Harryho, když je nemocný nebo zraněný. Nemáte ponětí, jak obtížný pacient to je."

"Jsem pořád tady a moje uši fungují naprosto v pořádku, díky," zabručel Harry. "Rone…"

"Vím přesně, jak obtížné bylo donutit jeho a zbytek vašich tupohlavých spolužáků poslouchat jednoduché instrukce a já, na rozdíl od vás, pane Weasley, mám kompletní léčitelský výcvik jako součást mého Mistrovství. Ujišťuji vás, že ho zvládnu."

"Poslyšte, vy -"

"Rone! Dost!" Harry si stoupl mezi ně. "Severus je můj manžel a má mou veškerou důvěru, že se o mě skvěle postará. Jestli máte jakékoliv další obavy, rád si je poslechnu v soukromí."

Na poslední slovo položil jemný důraz a Weasley se zatvářil provinile, rychle se podíval na léčitele, který místo aby pozoroval situaci, došel pro lektvary a zrovna je přinesl.

"Omlouvám se," zamumlal, skoro neslyšně Weasley.

Harry přikývl těsně předtím, než se obrátil na léčitele. "Léčiteli Dartone, jsem si jistý, že shledáte Severuse jako mnohem kompetentní posluchače, co se týče těchto lektvarů, než bych mohl někdy doufat, že bych mohl být já, takže pokud byste mohl? Díky."

"No, zde je mírný tlumič bolesti a jeden silnější na noc." Podal mu malou baňatou lahvičku, následovanou hranatou, a otevřel na protest ústa, když Severus obě odzátkoval a přičichl k nim svým výrazným nosem. "Pane, nemůžete…"

"Poskytnu svému manželovi lektvary z mých soukromých zásob," prohlásil Severus, a vrátil lektvary zpět léčiteli. "Jsou stěží dostatečně kvalitní. Jaké další lektvary budou potřeba?"

"To není… Myslím tím, obvykle nedoporučujeme využití lektvarů, které nejsou z nemocnice," nejistě prohlásil léčitel, pohlédl na Weasleyho s žádostí o pomoc, ale k Severusovu překvapení to byla Grangerová, kdo tentokrát promluvil.

"Profesor Snape zásobuje Bradavice svými lektvary, od té doby, co učí Lektvary a během té doby byl zachráněn více nežli jeden studentský život - včetně toho Harryho," řekla, a obalovala plášť kolem Harryho ramen. "Harry potřebuje jít domů a odpočinout si, jsem si jistá, že budete souhlasit."

"Esence z třemdavy," poznamenal Severus, který toužil tuto situaci urychlit. "Aplikovat jednou ráno, správně? A další krev doplňující lektvar s jeho dalším jídlem, i když nevidím důvod, proč jste nevytvořili lektvar přímo na krevní typ, který by byl mnohem účinnější a pravděpodobněji by nezpůsoboval žádné komplikace."

"Nemáme je v zásobě," připustil rozpačitě, předtím než vykouzlil kopii seznamu předepsaných lektvarů a podal ho Severusovi. "Potřebuje spánek beze snů?" Severus odmítl a poslouchal na půl ucha, když ho léčitel varoval před jeho delším užíváním. Jako kdyby to nevěděl. "Zde jsou všechny předepsané dávky a pokyny k užívání a kdyby ste měl jakékoliv otázky, rádi vám pomůžeme. Pane Pottere, žádné namáhavé činnosti, spoustu vody a spánku alespoň během dalšího týdne. Přijďte na kontrolu příští pondělí ve tři hodiny odpoledne."

"Děkuji, léčiteli," řekl Harry měkce, vděčně přijal pomoc Grangerové a zamířil ke dveřím. "Je zde nějaký krb, který bychom mohli použít?"

Léčitel byl překvapivě laskavý, když jim ukázal cestu do své kanceláře a nabídl jim svůj osobní letaxový prášek, předtím než si ho vzala Grangerová stranou, pravděpodobně, aby mu položila nějaké další otázky týkající se Harryho zranění a léčby, a pak odešel.

"Vážně nechceš, abychom s tebou šli domů, kámo?" zeptal se Weasley okamžitě, jakmile se za Dartonem zavřeli dveře.

"Jo, jsem si jistý. Budu každopádně odpočívat. Není moc toho, co se dá dělat." Pokrčil rameny Harry a tvrdošíjně odstrčil Weasleyho ruku, když mu chtěl pocuchat vlasy. "Jděte."

"Přijdeme zítra, abychom tě zkontrolovali," prohlásila Grangerová, vtiskla mu polibek na čelo.

"Profesore Snape, budete nás kontaktovat, pokud by se něco stalo, že?"

"Máte mé slovo, slečno Grangerová," souhlasil Severus, vzal trochu Letaxového prášku z krabičky. "Harry?"


"Nejlepší bude, když půjdete první," radil Weasley, stále se tvářící zaraženě. "Pokud tedy nechcete, aby se Harry udeřil do hlavy, jakmile se zřítí z krbu a budete ho muset poslat hned zpátky." Záře, která provázela jeho slova, dávala jasně najevo, že by od Mistra Lektvarů ani nic jiného neočekával.


Severus se ušklíbl, vyštěkl svou adresu a vstoupil do zelených plamenů. Poslední věc, kterou viděl, když jeho tělo začalo nabírat rychlost, byli Harryho zelené oči.