V Červené - kapitola 14. - část II.

12. ledna 2017 v 16:58 | Elloii |  V Červené
Tu noc už nemluvili, jejich ústa měli jinou práci, ale Harryho slova se v Severusově mysli usadila, a když mu Minerva poslala sovu, aby potvrdil svou účast v učitelském sboru pro přístí školní rok, zaváhal a byl rozlobený. Měl již připravené všechny plány a seznamy povinností jakožto vedoucí Zmijozelské koleje, jako kdyby skutečně nebylo pochyb o tom, že bude učit další rok bandu netalentovaných nesoustředěných studentů, jako kdyby neměl jinou možnost. Přistihl se, když si pomyslel, že má.

Pomyslel na hromady galleonů na jejich společném účtu, zlato třpytící se v každém rohu, a tím možnost značné investice do otevření nového obchodu, která by tu hromadu nijak nesnížila. Pomyslel na malou lékárnu v Příčné ulici, kde prodával své standartní a základní lektvary a na skrytý lektvarový obchod v Obrtlé ulici, kde vyráběl objednávky pro velmi specifickou klientelu. Jeho mysl vířila všemi možnostmi, a když se Harry vrátil z práce, stále nebyl schopen Minervě poslat odpověď.

Snažil se najít ta správná slova a, možná i odvahu, probrat problém s Harrym během celé večeře, ale sotva byl schopen reagovat na Harryho obvyklé dotazy na svůj den.

"Dám srpec za tvoje myšlenky," řekl Harry škádlivě, když se stůl před nimi uklidil.

"Budeš potřebovat víc než srpec," řekl stroze, a pohladil Harryho stehno a zajel až k rozkroku. "Přemýšlel jsem o tvojí nabídce."

"Oh, jo?" zeptal se Harry a posadil se naproti Severusovi na stůl. "To jsem rád. Chceš probrat nějaké nápady?"

"Co Severus chtěl, byl Harryho definitivní souhlas se zapůjčením své 'finanční podpory' a vzápětí chtěl Harryho nohy omotané kolem svého pasu. Ale neřekl to.

Vytáhl z hábitu Minervin dopis a podal ho Harrymu. "Přemýšlím, že jí napíšu, ať najde někoho jiného, kdo bude učit ty její spratky."

"Vsadím se, že si to chtěl udělat už dlouho dobu." zašklebil se Harry a odložil dopis bez přečtení. "Chtěl bys, abych kontaktoval slečnu Hartwickovou? A vím o jednom volném obchodě na rohu Příčné a Obrtlé."

Harryho odpověď byla plná nadšení, až se Severus odhodlal a zeptal se na to, co chtěl skutečně vědět. "Takže bys byl ochotný financovat mé úsilí?"

Harry naklonil hlavu, jeho oči byli nečitelné, sklouzl z jeho klína a jemně Severuse políbil na rty. "Samozřejmě. Dej mi vědět s čím můžu pomoct."

Harry byl již téměř u dveří, když Severus vstal. "Děkuji… Mohl bych tě požádat o kontakt na majitele toho prázdného obchodu?"

"Mohu ho zjistit." Harry mu poslal zářivý úsměv. "Sejdeme se v knihovně?"

* * *

Předchozí majitel obchodu tam nechal zaprášené dřevěné police, židle pouze se třema nohama a oloupaná písmena na velkorysém proskleném průčelí. Samotný obchod byl celkem prostorný a nabízel dostatek místa pro malou soukromou laboratoř, a dostatek úložného prostoru pro všechny přísady, vybavení a hotové lektvary. Uvažoval nad nejchytřejším uspořádáním regálů a snažil se nerozptylovat, když se před ním Harry sklonil k něčemu na podlaze a on si začal představovat své tělo za ním.

"Jsou tu ještě po obvodu nějaké ochrany, ale nejsou příliš stabilní," poznamenal Harry a přejížděl hůlkou po spletitých prasklin na zdi. "Je nějaká šance, že mě necháš obchod zabezpečit?"

"Uvidíme," zamumlal Severus a zapsal si nějaké poznámky o tom, co je ještě třeba udělat: dlažba na podlaze, ukazatel nad dveřmi a nové police, kontaktovat dodavatele a vyjednat ceny, inzertovat, i když spojení s Harrym bude dostatečná reklama.

"Prosím, zvaž to," řekl Harry vážně. "Cítil bych se lépe, když bych věděl, že jsi zde v bezpečí."

"Paranoia není dobrá pro podnik," řekl Severus nepřítomně a koutkem oka zachytil Harryho zamračení.

"A smrt není dobrá pro nikoho," odsekl Harry a náhlá energie v jeho hlasu způsobila, že Severus ostře vzhlédl. Harry se zhluboka nadechl a otočil se k němu zády, pěsti pevně zaťaté. "Omlouvám se. Raději se vrátím do práce."

Byl pryč, než Severus mohl reagovat, nebo se snad mohl omluvit. Dokončil svůj seznam, pak napsal svazek dopisů s úmyslem je vzít na poštu, až si půjde koupit něco k jídlu a ještě jednou si prohlédl vnitřek prostor prodejny. Ale Harryho nečekaná ztráta nálady se ho držela v podobě pocitu neklidu a brnění šesté smyslu předtuchy. Možná, ne, skoro určitě, věděl Harry něco, co on ne. Možná, že slyšel o některých hanebných plánech; možná, že dostal do rukou další zvrácené informace. Možná, že jen převzal Brumbálův plán na Severusovu ochranu. Udělal rychlou kontrolu ochran sám a zjistil, že mnoho úrovní chybí a spousta míst u stropu není pokrytých. Rozhodně nic ve srovnání s jejich propracovaným systémem, který měli na domě, ale byla to stejná úroveň, jako pravděpodobně měli všechny ostatní obchody v Příčné. Bude je muset aktualizovat, ale až po reskonstrukci, aby je nemusel dělat dvakrát. Odstrčil pryč myšlenku, zeptat se Harryho, zda by se o to nepostaral.

Zamkl za sebou, ztěží otočil starým mosazným klíčem, a když uslyšet zvuk vrzajícího zámku, cítil se lépe. Jako by byl více v bezpečí bez všech těch ochran. Severus by si rád myslel, že neztrácel čas, přemýšlením o své iracionální úlevě.

* * *

Harry se z práce vrátil později než obvykle, když už byl Severus v posteli a polospánku. Zaslechl zvuky z koupelny, pak jak Harryho nohy měkkce dopadali na koberec a zašustění peřiny, jak si pod ní lehal. Měkce si povzdechnul, když se zavrtal do polštáře.

"Dlouhý den?" zeptal se Severus, převrátil se a jednu ruku ledabyle - majetnicky - přehodil přes Harryho štíhlé tělo.

"Tak nějak," Harryho hlas byl tlumený a připomínal Severusovi spíše hlas Chlapce Hrdiny, který byl nucen příliš rychle dospět a reagoval s nevrlou odhodlaností, nebyl to ten flirtující mladík se kterým… většinou sdílel postel. Severus si nebyl jistý, jak se s tímto Harrym v posteli vypořádat, když nebyl iniciován sex ani spánek.

"Myslíš, že budeš moct usnout?" zeptal se a čekal na Harryho obvyklou jednoznačnou odpověď, ale Harry se jen ponořil hlouběji do polštáře.

"Jsem dost unavený," zamumlal. "A vlastně, vůbec na tom nezáleží, protože budu muset stejně ve tři hodiny vstávat."

"Hm?" Severus ucítil, jak mu přeběhl mráz po zádech. "Nezmínil ses, že budeš mít další noční směnu."

"Nebyla plánovaná," odpověděl Harry, stále ještě tím dotčeným hlasem. "Budu se snažit tě nevzbudit."

Severus si pomyslel, že by bylo jednodušší, kdyby byl Harry naštvaný nebo by ho obviňoval nebo by trucoval, místo této chladné jednotvárnosti, která mu neřekla, jaký s ním má Harry problém, s ním nebo s nedostatkem spánku. Jeho rozhodnutí bylo nic nedělat a jen vytáhnul přikrývku o něco výš, ještě jednou pěvně chytil Harryho paží a uzavřel dlaně kolem jeho zápěstí.

"Severusi…" řekl Harry měkce, tónem otázky a pak si povzdechl.

"Ano?"

"Nemůžu nic říct," zašeptal Harry, praštil ve frustraci do polštáře a pak se náhle otočil a políbil Severuse na ústa s nečekanou silou a nutností. Tlačil svůj jazyk do úst Mistra lektvarů, přejel řadu zubů a lehce ho kousl do spodního rtu. "Slib mi…"

Znovu se odmlčel, jeho ruce svírali Severusova ramena. Znovu zavřel oči a přitiskl své rty ještě jednou proti Severusovým, tvrdě a neústupně, nedával Severusovi žádnou šanci odmítnout. Severus si nevhodně vzpomněl na pocit, že by měl stále chránit syna muže, který mu kdysi dělal ze života peklo a to i přesto, že ho zachránil. Ale nemohl ho políbit, kdokoliv tohle byl, lépe.

Harryho ruce byli všude, rychle udělal zadostiučinění s pyžamy, svíral Severusovy boky, škádlil bradavky, držel zápěstí, jako by chtěl Mistra Lektvarů připoutat. Pak jeho ústa putovala ze Severusových rtů po hrudi. Pohyboval se rychleji, než bylo obvyklé, méně hravě, méně jemně, bylo to pro Severuse překvapení, když konečně pochopil, co měl Harry v úmyslu.

"Mohu?" zeptal se Harry tiše, když se jeden prst objevil těsně za Severusovými varlaty, bylo příliš jasné, o co žádal.

Něco v Severusovi se sevřelo, jako železná pěst kolem jeho srdce. Byl spokojený v jejich milostném uspořádání, jak s Harrym sdíleli intimitu, jak spolehlivě a bez debat souhlasil s ponecháním kontroly Severusovi společně s dominantní rolí. Byly to pravidla, se kterými Potter dokázal udělat jen jedno: porušit je.

"Ne," řekl, a přestože se snažil o neutrální tón na jednoduchou otázku, vyšel najevo nuceně a uspěchaně.

Harry přikývl. Možná, že tu odpověď čekal. Jemně ústy křižoval Severusova stehna a třísla a pak se zastavil a obejmul svými rty bledou kůži a s elánem sál. Severus se vyklenul do oblouku, ruce zatínal do prostěradla, kroutil prsty na nohou, nohy se mu chvěly, jak mu potěšení mravenčilo na zádech. Kurva, byl připraven na změnu názoru.

"Neleč to," řekl Harry a hladce pohladil modřiny, když se ocitli znovu tváří v tvář. "Prosím."

"Proč?" Zeptal se Severus, když se mu podařilo ustálit dech.

Harry pokrčil rameny. "Jen pro ten pocit. Možná."

Znovu se podíval na Severuse, bez mrknutí a neohroženě, ale Severusův mozek byl stále ještě zamlžený orgasmem, takže cokoliv Harry chtěl, aby si vydedukoval, se ztratilo v oparu potěšení.

"Budu opatrný, Harry. Vždycky jsem," zamumlal Severus po chvíli, když bylo vidět, že mu Harry nechce - nemůže - sdělit žádné další informace.

Harry si znovu povzdechl a pak otřel své měkké rty o Severusovi. "Já vím. Promiň."

Severus si přitáhl mladšího muže blíže na hruď a cítil, jak mu pod prsty pulzuje tep, který se postupně zpomaloval. "Samozřejmě, že by pomohlo, kdybych věděl, před čím mám být na pozoru." Opatrně se odvážil a hladil jemné chloupky na Harryho paži.

"To nevím," řekl Harry a zněl unaveně a frustrovaně. "Moje informace jsou původně o něčem jiném."

"A předpokládám, že se netýkají mě," řekl Severus tiše a konejšivě třel malý kousek kůže mezi Harryho prsty.

"Ne," připustil Harry a náhle změnil téma. "Zítra je akce na podporu integrace kouzelných tvorů a bytostí. Zúčastníš se semnou?"

Severus si prohlížel mladšího muže a všiml si pevné linky stažených rtů, brázdy mezi obočím a intenzivního pohledu očí. "Remus tam bude taky."

Pokud v jeho mysli existovala nějaká pochybnost, Harryho poslední věta ji potvrdila, protože věřil, že Harry, ten vnímavý Harry, by neměl být tak naivní, aby se domníval, že by pro něj přítomnost vlkodlaka byla podnětem. "Ne, nemyslím si."

Harry přitiskl nos do polštáře a vydechl. Severus si to vyložil jako úlevu. "Dobře - mám na mysli… budu doma na večeři, abychom se mohli najíst společně."

Severus mu na ten jeho samolibý úšklebek vtiskl malý polibek a znovu upadli do ticha, zatím co Harry bojoval se zakázanými slovy. Usnul dřív, než je porazil a nechal Severuse přemýšlet o všem, co bylo řečeno, i o tom, co zůstalo nevyřčeno. Měl by mít strach? Byl vždy opatrný, nikdy nenechal své štíty padnout, magické ani mentální, byl pozorný ke svému okolí, jeho hůlka byla vždy na dosah. A dokonce i nyní, s Harrym tvrdě spícím, kolem sebe cítil tiché hučení Harryho magie, jako neprostupnou vrstvu na své kůži, přesouvající se s každým jeho pohybem, i když šel ven mezi lidi. Neskutečně silný štít. Čeho by se měl bát?

* * *

Severus se probudil kolem sedmé hodiny ráno, Harryho strana postele byla prázdná a studená. Ani si jeho odchodu nevšiml a přemýšlel, nikoliv poprvé, zda byl skutečně dostatečně pozorný, jak si o sobě rád myslel. Nasnídal se sám v jídelně a strávil nějaký ten čas nastavováním ochran na své laboratoři, ujistil se, ke své spokojenosti, že je vytvořil stejně mistrně jako Harry, i když s daleko menší mocí. Ale byli dobré, neměli žádné mezery nebo zadní vrátka.


Nicméně musel opustit bezpečí svého domu a vydat se otevřít obchod pro truhláře a malíře, které si pro dnešek najal. A díky své pýše, kdy odmítnul pomoc, obchod může být jistě smrtelná past. Napomenul sám sebe za ta melodramata a přemístil se.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 26. srpna 2018 v 20:03 | Reagovat

Mám obavy o Severuse doufám že se mu opravdu nic nestane.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama