V Červené - kapitola 16. - část I.

27. ledna 2017 v 21:36 | Elloii |  V Červené
Kapitola 16 - část I.


*** Tato kapitola byla o trochu složitější něž ostatní. Musela jsem si více pohrát s češtinou a promyslet některá slova, aby dával obsah smysl. Ke kapitole je od autorky spíše nekvalitní obrázek, ale k dotvoření příběhu je myslím postačující. Elloii ***


"What can be added to the happiness of a man who is in health, out of debt, and has a clear conscience?"
"Co může být větší štěstí, než když je člověk zdravý, bez dluhů a s čistým svědomím?"

-Adam Smith-


Po hodinách a hodinách čekání byl Severus konečně propuštěn ze svého vězení, když Harry prorazil ochrany a nějak se mu podařilo udržet stěny rozpadajícího se Malfoyova sídla jim nad hlavou. Ale místo toho, aby šel se svým manželem domů, byl poslán napřed s malým otiskem Harryho rtů na ústech, zatím co Harry zůstal, pravděpodobně aby uklidit nepořádek a zahladil všechny stopy. Severus to nevěděl jistě, a ani se to ani nikdy nedozví.

Díval se na Harryho záda, setkal se s jeho očima skrz zrcadlo, když si mladší muž drhnul zaschlou krev z čela. "Předpokládám, že tato záležitost byla vyřešena?"

Harry vyhýbavě zahučel, opláchl si ještě jednou obličej a sáhl po kartáčku na zuby.

"Harry," řekl Severus varovně a natáhl se po Harryho pasu, aby ho k sobě otočil. "Zasloužím si nějaké odpovědi."

"Já vím," povzdechl si Harry a opřel si bradu o Severusovu hruď. "Já vím."

"Ale stejně mi nic neřekneš," uzavřel Severus, políbil Harryho na čelo a pod rty ucítil zanícenou kůži. "Jdu do postele."

"Můžu... můžu jít s tebou?" zeptal se Harry a jeho hlas se zlomil. "Vím, že jsi naštvaný, a máš právo být, ale…"

"Pojď," řekl Severus, přičemž chytil Harryho za ruku a odvedl ho do ložnice, kde ho položil na postel, svlékl ho, políbil, pohladil, pečlivě připravil a nakonec do něj jemně vklouzl. A teprve, když mu Harry usnul v náručí, začal přemýšlet o tom, co se stalo a jaký to bude mít následek.

* * *

"Ránko," pozdravil ho Harry, nalil mu čaj a otřel mu rty o tvář. "Musím ještě udělat nějaké papírování, takže budu v pracovně, ale proč si zatím nepřečteš noviny a nevyluštíš křížovku?"

"Zdáš se veselý," řekl Severus a znělo to spíš jako obvinění.

"Měl jsem nápad," řekl Harry s velkým úsměvem. "Uvidíme se u oběda? Nebo jen zaklepej, pokud něco budeš chtít."

"Jak velkorysé," řekl Severus. "Co když chci něco teď?"

"Nejprve by sis měl užít snídani a přečíst si noviny," sestřelil ho Harry a došel tak daleko, že mu položil jedno ze svých mudlovských per na horní stranu Denního Věštce. "Uvidíme se později."

A byl pryč, než Severus mohl zaprotestovat. Ve skutečnosti nebyl tak hloupý, aby chtěl, protože Harryho význam slov byl více než jasný. Takže si přečetl hlavní článek stránky (pokračování na straně 3), a zhodnotil, že všechny hlavní informace byly v titulku - 'Lucius Malfoy a Walden McNair zatčeni na charitativní akci' - a že nepotřebuje číst Harryho prohlášení 'Bez komentáře'.


Na druhé straně našel tiskovou zprávu od Harryho oddělení, ale dozvěděl se ještě méně, než sám věděl, neurčitě psali o 'menší hádce' zahrnující jednoho z jejich 'spolupracovníků'. Prolistoval se až na zadní stranu novin, podíval se na zprávy o počasí, zamračil se na suchopádnou karikaturu Starostolce a pak začal křížovku.




Prvních několik otázek bylo neskutečně jednoduchých, a ač v nich chtěl nalézt nějaké spojení s aktuálními událostmi, tak velice pochyboval, že H-I-P-O-G-R-I-F, S-A-L-E-M nebo A-R-I-T-M-A-N-C-I-E má nějaký význam. Ale když si přečetl 'lektvar, který může změnit něčí vzhled', ožil, protože o lektvarech toho věděl hodně a Lucius mu přiznal, že plánoval převzít jeho identitu. A Dracův souhrn událostí mu také leccos potvrdil. Vyplnil M-N-O-H-O-L-I-Č-N-Ý, s tím, že v dalším poli byla malá čtyřka, což ho přimělo podívat se do spodní části stránky. Stálo zde 'vyplňte správnými písmeny a zvítězte.' Obrátil oči v sloup a pokračoval s křížovkou.

Další dvě slova byla primitivní, ale pak byl požádán o synonymum pro 'láskyplné kousnutí' a opět se rozhodl, že je na správné cestě, pokud byl ten nucený striptýz při únosu jen nějaký náznak. A opět, další pole bylo částí řešení a tak přemýšlel, zda mu Harry chtěl svými činy schválně usnadnit hledání náhodných písmen.

Rozhlédl se po zbytku těch malých čísel. Rychle vyplnil V-O-L-D-E-M-O-R-T, krátce popřemýšlel, jak moc byla snížená obecná obava z vyslovení jména Toho-jež-nesmí-být-jmenován, aby se takové jméno mohlo objevit v křížovce. A ztuhl. Měl svá podezření, ale byly to pouze podezření, než Lucius použil jeden z viteálů Temného pána. Ale všechny viteály byly zničeny, že? A ten konkrétní viteál byl probodnut baziliškovým zubem plným jedu. Možná Luciusův plán, po tom všem, nebyl tak reálný.

To mu dovolilo znovu dýchat, i když se sám pro sebe zeptal Harryho, jak blízko byl Lucius k začátku nové Temné Doby, aby potvrdil svou dedukci a správně četl mezi řádky.

Ale nejdříve potřeboval najít všechny kousky křížovky a zjistit, co znamenal Luciusův druhý plán. Synonymum k 'tichý, mírumilovný'? Zvedl obočí, a když vyplnil V-Y-R-O-V-N-A-N-Ý, poprvé nalezl Harryho nápovědu, méně poučnou. Vyrovnaný? Možná to nebylo slovo, ke kterému Harry mířil. Ticho, klid? Co jiného by to mohlo znamenat? Poklepal perem o papír, jeho tvar i hmotnost byla jeho ruce neznámá. Dovolil si sklopit oči opět ke křížovce, doplňoval další číslo a rozhodl se nechat být význam 'vyrovnanosti' na později.

Další slovo bylo 'nájezdník (mn.)', které začínalo Ú a přetínalo vyrovnanost. Opatrně do malých čtverečků zapsal Ú-T-O-Č-N-Í-C-I a zároveň uvažoval nad důsledky tohoto množného čísla. Článek byl o zatčení Luciuse a McNaira, přesto si ale nemohl být jistý, Severus pochyboval, že by se Lucius odhodlal k přímému útoku na Harryho. Možná někdo jiný, někdo, kdo v článku nebyl zmíněn. Udělalo ho to více důležitým, více nebezpečným - nebo méně? A kdo by to byl? Měl být jeho, nebo její útok zaměřený na Harryho, na Luciuse, na Severuse? Harryho náznak zvýšil počet otázek než odpovědí a Severus pocítil v žaludku známou stočeninu frustrace, že Harry mu neřekne (nemůže), co se děje.

'Schopnost dát život'? Vyplnil P-L-O-D-N-O-S-T a vzpomněl si na tu frašku jejich smluvního vyjednávání, Harryho s kamennou tváří, kdy odmítal klauzuli o věrnosti, i poté, co Severus odhalil, že by ho Lucius mohl dostat dítětem. Severus se na okamžik ztratil ve slepé panice, následované vztekem a žárlivostí, které mu taktéž zastínili vidění. Harry chtěl vidět jeho modřinu, že by viděl tento nedostatek na přeměněném Luciusovi? Jak dlouho trvalo Harrymu uvědomit si, že něco není v pořádku? Jak daleko-? Zastavil tu myšlenku, ale ne zcela včas, aby zabránil obrazům Harryho v zápalu vášně, ležícího na posteli, jako včera večer (objevili se jiné vzpomínky), prohnutý při každém pohlazení a sténající potěšením s každým tahem. Všiml si Harry včas? Přehrál si večerní setkání, snažil se rozhodnout, jestli byl Harry vystrašený nebo traumatizovaný, nebo něco mezi tím.

Ale Harry se vždycky dobře kontroloval, byl pevně na uzdě a i v předpokládaném pohodlí svého domova Severus nikdy nebyl schopen určit, zda to dělal schválně nebo to byl zvyk, který byl již tou dobou hluboce zakořeněný v jeho povaze, že tak činil bez přemýšlení. Možná to bylo trochu od obojího, nebo taky ne, možná to u něj byla nutnost, být vždy v klidu a mít vždy kontrolu, protože stačilo jedno uklouznutí, jedna chvíle emoční nestability a mohlo to mít katastrofální následky, jak pro Harryho tak pro všechny kolem něj. Možná. Severus nevěděl. Co by se stalo?

Začal vyplňovat zbytek mezer téměř bez přemýšlení, jeho mysl stále bzučela vším, co by se mohlo stát, co se stalo, zatím co on byl zazděn v Luciusových ochranách. C-A-G-L-I-O-S-T-R-O, N-Á-V-R-H, M-U-D-L-A. Na chvíli se zastavil, když byl u 'povinnost vůči jinému kouzelníkovi (mn.)', byl si téměř jistý, že je to další náznak, i když v žádném z malých čtverců nebylo číslo. Samozřejmě, do tohohle zmatku byl zapojen víc než jen jeden životní dluh - mezi Harrym a jím, to byly již dva, mezi Luciusem a Harrym další, a Severus by se vsadil, že Harryho minulost volala po některých laskavostech, které mu věnovala, bez toho, aniž by ho předem varovala. Ale Severus to všechno věděl. Takže co to bylo, co mu chtěl Harry říct? Nebyly zde žádné nové životní dluhy, mezi Harrym a jím, ani by nedávalo smysl, kdyby Harry zmínil životní dluhy, které nebyly spojeny s touto situací. Další životní dluh mezi Harrym a Luciusem tedy, ale kdo vlastnil čí?

Byli zde přinejmenším dva útočníci, z nich jeden byl ve spolku s Luciusem. Takže možná chtěl Lucius ve sladěném útoku zachránit Harrymu život. Byla to samozřejmě čirá spekulace, ale neměl nic jiného než více či méně užitečná slova, nebylo toho moc, co Severus mohl dělat. Za předpokladu, že toto byl Luciusův záměr, zdálo se logické, že se mu to nepodařilo, protože Harry dnes ráno nevypadal utrápeně.

To stále ještě neodpovídalo, kdo je ten druhý útočník a Severus dával velký pozor, aby umístil svůj šálek jemně zpět na talířek. O další dvě písmena později narazil na J-E-D, krátce ho napadlo, jestli by to také nebylo důležité, ale pak to odmítl jako příliš vágní náznak. Pokračoval se S-E-S-T-R-Y, D-O-P-I-S a byl zaměřen na 'jedovatá zahradní rostlina', když si všiml zajímavé konstelace vytvořené z J-E-D a D-O-P-I-S. Jed a dopis, brk. Jed, brk, písmeno. Byl až příliš obeznámen s jedovatými brky, jejich manželství obdrželo více než trojnásobek nenávistné pošty. Bylo stále příliš nejasné, co tím Harry myslel, ale jed, brk a písmeno dávalo rozhodně větší smysl než 'vyrovnaný', takže byl nakloněný držet se této myšlenkové linie.

V duchu probíral všechnu nenávistnou poštu, kterou obdržel, převážná část těchto dopisů byla od nemocných bláznů, kteří odhalili údajné spiknutí, kteří mohli dokázat, že podal Harrymu nápoj lásky a ulovil si ho do postele. Nebylo zde ale nic, co by odhalilo nebo dokázalo nějaký jiný záměr, a nemohl si vzpomenout na žádný jiný dopis, který by stupňoval výhrůžky na alarmující úroveň. Pak tam byly dopisy, anonymní, ale stále příliš rozpoznatelné, od těch, kteří sloužili pod Temným pánem, chrlící obvinění ze zrady a z jejich prodeje ministerstvu, ze spolčování se - S-P-O-L-Č-O-V-Á-N-Í - s mudlorozenými a krve zrádci. Všichni měli pravdu, samozřejmě, a ponechal si ty dopisy pro případ, že by jich někdy bylo potřeba - jako při vydírání nebo jako doklad o svých dobrých úmyslech. Byly mezi nimi i výhrůžky smrtí, ale Severus nedokázal rozeznat žádný důvod, proč by Harryho kolegové uvolnili Luciusovu a McNairovu identitu k tisku a ponechali si třetího Smrtijeda v tajnosti. Přinejmenším to znělo nepravděpodobně.

Dopisy od některých občanů, jež ho považovali za metlu na zemi, hnilobu lidstva, obviňovali ho za svůj ztracený majetek, ztrátu končetin a ztrátu blízkých. Jeden z nich byl pevně přesvědčen o tom, že jeho bratr zemřel na Severusem uvařený jed a varoval ho, aby lépe sledoval svůj ranní čaj. Severus usoudil, že více než směšné, je to znepokojující. Další ho obviňoval za vraždu svého zetě a následnou sebevraždu své dcery a hrozil, že ho prokleje impotencí, aby nikdy nemohl mít vlastní děti. Jako kdyby děti chtěl (nedovolil si žádný prostor pro myšlenky). Byli zde i jiný, samozřejmě, ale nemohl si vzpomenout na žádné konkrétní hrozby, něco, co by mu řeklo jejich úmysly. Bude to muset zkusit a zeptat se Harryho.

Vypil poslední zbytky čaje, sebral pero a sroloval noviny, konečně odstrčil židli a vstal. V duchu si připravil své argumenty, teorie, seznam otázek a vydal se po schodech nahoru. A to vše, jen aby zmizely ve chvíli, kdy Harry otevřel dveře hned po prvním zaklepání a přidržel je dokořán, místo aby jimi prolezl jako provinilé dítě.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama